§ 1.2 Micvot, která nelze odvodit lidským rozumem a micvot, která lze odvodit lidským rozumem
Mezi מצוות, která nelze odvodit lidským rozumem patří například dodržování Šabatu, slavení Svátku stánků סוכות, pesachová oběť קרבן פסח nebo nošení třásní ציצית na oděvu.
Dodržování tohoto druhu přikázání vede ke zbožnějšímu dodržování přikázání, která lze lidským rozumem odvodit.
Ale i מצוות, která nelze odvodit lidským rozumem mají svůj logický důvod, například pohledem na třásně na okrajích oděvu si připomínáme všechna přikázání.
Mezi מצוות, která lze odvodit lidským rozumem patří předpisy, které lze odvodit na základě rozumu a logiky.
Proto dodržování mnohých z nich bylo vyžadováno již pre-sinajských dobách; jedná se například o zákazy typu nezabiješ nebo nepokradeš.
Do této skupiny ustanovení patří devět z deseti přikázání Desatera עשרת הדיברות, výjimkou je pouze přikázání týkající se Šabatu.*
* Naši učenci věřili (a věří), že existenci a jednotu Boha lze logicky a racionálně dokázat, tj. že existence a jednota Boha není pouze věcí slepé víry; proto rav Elijahu Bašjači považoval první dvě přikázání Desatera za מצוות, která lze odvodit lidským rozumem.
V některých případech nemusí být vztah mezi מצוות, která nelze odvodit lidským rozumem a מצוות, která lze odvodit lidským rozumem patrný, přesto ale mají מצוות, která nelze odvodit lidským rozumem vždy nějaký racionální důvod.
To pouze náš značně omezený lidský intelekt nedokáže vždy tento racionální důvod odhalit.
Například ustanovení týkající se rituální čistoty a nečistoty se na první pohled mohou zdát nepotřebná, neužitečná a zbytečná; můžeme si, ale být naprosto jisti tím, že Bůh měl racionální důvod proč nám je přikázal dodržovat.
Naši učenci říkají: Dokonalost מצוות, která lze odvodit lidským rozumem nám nedovoluje, aby nebyla povinně dodržována; a naopak povinnost dodržovat מצוות, která nelze odvodit lidským rozumem nám nedovoluje pochybovat, že jsou dokonalá.