Jakýkoli nápoj se může stát prostřednictvím kontaktu s rituálně znečištěnou nádobou rituálně nečistým, neboť je psáno: Také každý nápoj v jakékoli takové nádobě bude nečistý. (3M 11:34)
Jedinou výjimkou je voda, ta se nestane rituálně nečistou ani po kontaktu s rituálně nečistou nádobou.
Pokud by se totiž voda mohla stát po kontaktu s rituálně nečistou nádobou rituálně nečistou, nebylo by s její pomocí možné provádět rituální očistu. 
Pokud se ale nějaký rituálně nečistý předmět ve vodě rozpustí nebo pokud se do vody přimíchá nějaká rituálně nečistá tekutina, stane se výsledný roztok rituálně nečistým.

Tóra nás dále informuje o pramenech a jímkách na vodu, jak je psáno: Pramen nebo jímka na vodu ovšem zůstanou čisté. Cokoli se však dotkne takových zdechlin, bude nečisté. (3M 11:36)
Pramen je přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch.
Jímka na vodu je vodní nádrž (například studna, rybník nebo jezero) případně vodní tok, která/ý zadržuje vodu a která/ý je napájen/a povrchovou, srážkovou nebo podzemní vodou.
Slovem אַךְ však Tóra odlišuje místo, které zadržuje vodu, tj. jímku na vodu od čehokoli, co se dotkne takových zdechlin, které se v jímce na vodu nacházejí.
To znamená, že se vodní pramen ani jímka na vodu nemohou stát rituálně nečistými tak jako nádoby.
Vodu rituálně neznečistí ani živočichové, kteří ve vodě uhynou ani rituálně nečisté předměty plující ve vodě.
Proto Bůh přikázal Eliášovi Tišbejskému: Z toho potoka budeš pít … (1. Královská 17:4)