Tóra obsahuje čtyři seznamy příbuzných, s nimiž je sexuální styk považován za incestní (krvesmilstvo).
Seznam příbuzných, s nimiž je sexuální styk považován za incestní najdeme v osmnácté kapitole Třetí knihy Mojžíšovy, ve dvacáté kapitole Třetí knihy Mojžíšovy, ve dvacáté třetí kapitole Páté knihy Mojžíšovy a ve dvacáté sedmé kapitole Páté knihy Mojžíšovy.
Nejobsáhlejší je seznam obsažený v osmnácté kapitole Třetí knihy Mojžíšovy, proto je tento seznam nadřazen zbylým třem seznamům. 
Z výše uvedeného důvodu se naše analýza zaměří především na seznam obsažený v osmnácté kapitole Třetí knihy Mojžíšovy.

Každý zákaz zmiňuje sexuální vztah pouze mezi osobami v konkrétním příbuzenském vztahu. 
Například verš: Neobcuj se sestrou svého otce. Je pokrevní příbuznou tvého otce! (3M 18:12) zakazuje sexuální vztah mezi mužem a jeho tetou.
Karaimští učenci tento typ zákazů nechápali doslovně, ale v širším slova smyslu. 
Karaimští učenci například metodou logického odvozování הֶקֵּשׁ z výše uvedeného verše odvodili, že se stejný zákaz vztahuje i na sexuální vztah mezi ženou a jejím strýcem, ač tento vztah není výslovně v seznamu uveden.
Pokud jde o metodu logického odvozování הֶקֵּשׁ, je nutné připomenout, že se učenci ve způsobu jejího užití ne vždy shodovali.

Nejstarší karaimští učenci prosazovali v případě incestu takzvané řetězové pravidlo, které je v hebrejštině označováno termínem רִכּוּב.
Hebrejské slovo רִכּוּב má několik významů, jedním z nich je slučování (například v chemickém slova smyslu), dalším růst nebo zvyšování (množství), přibývání a hromadění.
Tyto významy odkazují na skutečnost, že podle řetězového pravidla dochází sňatkem k nárustu počtu osob v příbuzenském vztahu, tj. k nárustu osob na něž se vztahují zákony krvesmilstva. 
V praxi to znamenalo, že řetězové pravidlo prakticky znemožnilo uzavírat sňatky. *
Podle některých historiků nakonec řetězové pravidlo přivedlo karaimskou komunitu na pokraj zániku.

   
* Podle tohoto velmi přísného řetězového pravidla se totiž sňatkem staly rodiny manželů pokrevně příbuznými, to znamenalo, že členové rodiny ženicha (byť vzdálení) již nemohli uzavřít sňatek s členy rodiny nevěsty (byť vzdálenými). Došlo to až tak daleko, že bylo v karaimské komunitě prakticky nemožné najít někoho, kdo by nebyl podle řetězového pravidla pokrevně příbuzným – poznámka překladatele. 

Prvním, kdo pochopil nesmyslnost řetězového pravidla, a prvním kdo toto pravidlo zavrhnul byl karaimský učenec rav Josef ben Avraham ha-Kohen ha-roe žijící na přelomu desátého a jedenáctého století.  
Rav Josef ben Avraham ha-Kohen ha-roe nesmyslné řetězové pravidlo vyvrátil a definoval pravidla vzniku pokrevního příbuzenství, a tedy i pravidla krvesmilstva odlišným způsobem.
Jeho pohled přijala drtivá většina karaimských učenců.
Několik doplňků k pravidlům přidal rav Jehošua ben Jehudah, který byl myšlenkami rava Josefa ben Avraham ha-Kohen ha-roe silně ovlivněn. ** ^/ ***

** Viz https://dejinykaraismu.estranky.cz/clanky/jehosua-ben-jehuda.html

*** Pravidla definovaná ravem Josefem ben Avraham ha-Kohen ha-roe přijali prakticky všichni karaimští učenci, doplňky k jeho pravidlům přijali pouze někteří z nich.

Nakonec byl karaimskými komunitami přijat systém s doplňky rava Jehošuy ben Jehudah, tento systém přetrval až do roku 1917, kdy byl nahrazen systémem současným.
Na rozdíl od knihy אדרת אליהו Plášť Elijášův, která obsahuje jak argumenty rava Josefa ben Avraham ha-Kohen ha-roe tak argumenty rava Jehošuy ben Jehudah, vyvracející řetězové pravidlo, se tato kniha bude věnovat pouze argumentům rava Josefa ben Avraham ha-Kohen ha-roe. 
Na závěr této kapitoly se budeme krátce věnovat současnému systému.   

Učenci Lidu Izraele se v otázce krvesmilstva rozdělili na dvě velké názorové skupiny, do první názorové skupiny patřili rabanité, kteří tvrdili, že v případě krvesmilstva nelze použít metodu logického odvozování הֶקֵּשׁ …. Do druhé názorové skupiny patřili karaimové, kteří trvali na potřebě výkladu zákonů krvesmilstva pomocí metody logického odvozování הֶקֵּשׁ a kteří tvrdili, že v případě incestu je nezbytnost výkladu zákona pomocí metody logického odvozování הֶקֵּשׁ obsažena na několika místech přímo v textu. ספר העריות אדרת אליהו