Víme, že Šabat je svatý, neboť je psáno: A Bůh požehnal a posvětil יְקַדֵּשׁ sedmý den. (1M 2:3)
Posvětit znamená učinit svatým קָדוֹשׁ, tj. odlišit či oddělit od běžného.
V případě Šabatu je posvěcení dosaženo mimo jiné zákazem činností typu מְלָאכָה.

Za prvé, v čase Šabatu bychom se měli zdržet planých řečí a tím Šabat odlišit o zbytku týdne.
Vedeny by měly být spíše hovory týkající se svatých záležitostí.
Obecně tedy platí, že bychom se v čase Šabatu měli chovat jinak než během zbytku týdne.

V čase Šabatu bychom se měli věnovat především modlitbám a studiu Tóry.
Jak jsem se již zmínil, bylo v čase Šabatu zvykem navštěvovat proroky, jak je psáno: Proč jdeš k němu dnes? Není novoluní ani den odpočinku. (2Kr 4:23)

Před Šabatem je potřeba se rituálně očistit.
V čase Šabatu bychom se měli zdržet sexuálního života, neboť pohlavní styk nás činí rituálně nečistými טָמֵא. *

* Lze předpokládat, že je pohlavní styk zakázán i jako činnost typu מַעֲשֶׂה. Netvrdí to sice přímo אדרת אליהו ani גן עדן, vyplývá to ale z definic činností typu מַעֲשֶׂה v nich obsažených. Jako zakázanou činnost typu מַעֲשֶׂה uvádí pohlavní styk rav Levi ben Jefet.

Rituální nečistota byla důvodem zákazu pohlavního styku v době před předáním Tóry: …. nepřistupujte k ženě. (2M 19:15)
Mojžíš zakázal lidu pohlavní styk právě proto, že činí oba partnery dočasně rituálně nečistými.