Živočichy, jejichž mršin se lze dotýkat, ač přenášejí rituální nečistotu můžeme rozdělit do několika skupin:

1) Mršiny nesprávně poražených živočichů náležících k druhům, které jsou vhodné ke konzumaci. 
2) Mršiny suchozemských živočichů náležících k druhům, které nepřežvykují ani nemají rozdělená kopyta, včetně:
a) Mršin lichokopytníků, tj. býložravců, kteří nemají rozdělená kopyta a nepřežvykují.
Ze skutečnosti, že i mršiny nesprávně poražená zvířata druhů, které je dovoleno konzumovat jsou zdrojem rituální nečistoty (3M 11:39-40) vyplývá, že zdrojem rituální nečistoty musí být i mršiny lichokopytníků. 
b) Mršin zvířat, která mají tlapy a nepřežvykují (3M 11:27)
3) Mršiny osmi druhů drobných savců, plazů a obojživelníků hemžících se po zemi (3M 11:29-31).
4) Těla nesprávně usmrceného nebo uhynulého hmyzu náležícího k druhům, které je povoleno konzumovat (3M 11:21-22)

Každý, kdo se dotkne mršiny patřící do druhé skupiny se musí omýt a zůstane nečistý do večera. 
Každý, kdo nesl mršinu patřící do druhé skupiny si musí vyprat oděv, musí se omýt a zůstane nečistý do večera.
Každý, kdo by konzumoval mršinu patřící do druhé skupiny porušil zákaz, musí se omýt a zůstane rituálně nečistý do večera.

Komentář k § 16.8.3

Kniha אדרת אליהו nás informuje, že uhynulý nebo nesprávně usmrcený hmyz náležící k druhům, které je povoleno konzumovat, je zdrojem rituálního znečištění.
Rav Elijahu ben Moše Bašjači předkládá jako důkaz svého tvrzení následující verše: Smíte z něj ale jíst to, co má další členěné nožky ke skákání po zemi, jako jsou různé druhy kobylek, sarančat, cvrčků a koníků. Všechen ostatní křídlatý čtvernohý hmyz pro vás bude ohavností. Těmito živočichy byste se poskvrnili. Kdokoli se dotkne jejich zdechliny, bude nečistý až do večera. Kdokoli by nesl něco z jejich zdechliny, vypere svůj oděv a bude nečistý až do večera. (3M 11:21-25) 

Rav Elijahu ben Moše Bašjači zastává názor, že se zvýrazněné verše vztahují ke všem druhům hmyzu vyjmenovaným v předchozích verších, tj. jak ke druhům, které je zakázáno konzumovat, tak druhům, které je konzumovat povoleno. 
Naopak kniha גן עדן s tímto názorem nesouhlasí a tvrdí, že se zvýrazněné verše vztahují k veršům pojednávajícím o hmyzu, který je zakázáno konzumovat. 
Podle knihy גן עדן uhynulý nebo nesprávně usmrcený hmyz náležící k druhům, které je povoleno konzumovat, není zdrojem rituální nečistoty.