Tóra nám říká: Nevezmeš si ženu i s její sestrou, aby jí byla soupeřkou, tím že bys před ní za jejího života odkrýval její nahotu. (3M 18:18)
Většina učenců zastávala názor, že tento zákaz se zákony krvesmilstva nesouvisí.
Domnívali se totiž, že výraz sestra užitý v tomto verši nevyjadřuje blízké pokrevní příbuzenství a že je mnohem obecnější. 
Jinými slovy, učenci se domnívali, že verš zakazuje vzít si jakoukoli další ženu, bez ohledu na to, jestli je sestrou první ženy nebo není, pokud by se stala její soupeřkou, tj. vzít si další ženu bez souhlasu první ženy.  
A to je důvod, proč tento zákaz nepovažovali za součást zákonů krvesmilstva.

Komentář k § 17.3

Tvrzení učenců, že výraz sestra má mnohem obecnější význam (například protějšek) má silnou oporu v Písmu svatém. 
Rav Solomon (Šelómó) ben Áron (Aharón) z Posvolu (Pozwoł / Pasvalys - město na severu současné Litvy) dokonce tvrdil, že výraz sestra lze použít i pro neživé předměty. *
Například ve verši, který pojednává o stavbě Stanu setkávání מִשְׁכַּן je psáno: Pět stanových látek spojíš k sobě, ženu ke své sestře, tj. vždy jeden kus ke svému protějšku אִשָּׁה אֶל-אֲחֹתָהּ a dalších pět stanových látek také spojíš k sobě, ženu ke své sestře, tj. vždy jeden kus ke svému protějšku אִשָּׁה אֶל-אֲחֹתָהּ. (2M 26:3)
Doslovný překlad hebrejského slovního spojení אִשָּׁה אֶל-אֲחֹתָהּ je ženu ke své sestře.
Jedná se tedy o obdobné slovní spojení jako ve verši: וְאִשָּׁה אֶל-אֲחֹתָהּ, לֹא תִקָּח Nevezmeš si ženu i s její sestrou. (3M 18:18) 

* לבוש מלכות Kapitola 4