Jdi na obsah Jdi na menu
 


§ 8.3.5 Půst sedmého měsíce

V Písmu svatém je zaznamenáno, že se Lid Izraele postil dvacátého čtvrtého dne sedmého měsíce, jak je psáno: Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce se Izraelci shromáždili k postu v žíněných rouchách a s prstí na hlavě. (Nehemjáš 9:1)
Učenci tento půst označují za Půst sedmého měsíce zmíněný prorokem Zacharjášem: Toto praví
יהוה zástupů: Půst čtvrtého, půst pátého, půst sedmého a půst desátého měsíce se judskému domu obrátí v radostné veselí a utěšené slavnosti. Jen milujte pravdu a pokoj! (Zacharjáš 8:19)
Pokud jde o Půst sedmého měsíce, existují minimálně dva názory vysvětlující smysl tohoto půstu.

Někteří z učenců věřili, že půst sedmého měsíce je připomínkou vraždy judského místodržícího Gedaljáhú ben Achíkám.
Ač byl Gedaljáhú ben Achíkám dosazen do úřadu místodržícího v Judsku babylónským králem Nebúkadnesarem, nezapomínal na svůj původ, podporoval obnovu Chrámu a návrat judských vyhnanců do Země Izraelské.    
Gedaljáhú ben Achíkám byl zavražděn sedmého měsíce, jak je psáno: V sedmém měsíci přišel Jišmael, syn Netanjáše, syna Elíšamova, z královského potomstva, i královští hodnostáři s deseti muži ke Gedaljášovi, synu Achíkamovu, do Mispy. Tam v Mispě pojedli společně chléb. Jišmael, syn Netanjášův, a deset mužů, kteří byli s ním, pak povstali a Gedaljáše, syna Achíkama, syna Šáfanova, zabili mečem. Tak usmrtil toho, kterého babylónský král ustanovil správcem země. (Jeremiáš 41:1-2) 
I když není znám přesný den vraždy, považuje výše zmíněná část učenců vraždu judského místodržícího za důvod půstu sedmého měsíce.

Jiná část učenců zastávala názor, že Půst sedmého měsíce ukončuje roční cyklus stanovených časů adím מוֹעֲדִים.
Posledním stanoveným časem ročního cyklu je
עֲצֶרֶתשְׁמִינִי  Shemíní aceret, ten připadá na dvacátý druhý den sedmého měsíce.  
Tato skupina učenců tvrdí, že půst za normálních okolností připadá na dvacátý třetí den sedmého měsíce, je ale možné, že v době zmíněné v knize proroka Nehemjáše * došlo k přesunu půstu na dvacátý čtvrtý den měsíce, aby půst nepřipadl na Šabat.
Zastáncem tohoto názoru je i rav Elijahu ben Moše Bašjači, jedním z jeho hlavních argumentů je skutečnost, že neznáme přesný den zavraždění judského místodržícího Gedaljáhú ben Achíkám.  


* Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce se Izraelci shromáždili k postu v žíněných rouchách a s prstí na hlavě. (Nehemjáš 9:1)

 

Komentář k § 8.3.5

Názor rava Elijahu ben Moše Bašjači, že Půst sedmého měsíce ukončuje roční cyklus stanovených časů, se mi jeví jako problematický.
Písmo svaté sice výslovně neuvádí, že byl Gedaljáhú ben Achíkám zvražděn dvacátého čtvrtého dne sedmého měsíce, výslovně ale neuvádí ani to, že v době zmíněné v knize proroka Nehemjáše * připadl dvacátý třetí den sedmého měsíce na Šabat ani to, že kvůli Šabatu byl půst přesunut na dvacátý čtvrtý den sedmého měsíce.
V současné době se postíme dvacátého čtvrtého dne sedmého měsíce, ne dvacátého třetího dne sedmého měsíce.

Domnívám se, že neznalost přesného data zavraždění judského místodržícího nevylučuje možnost, že vražda důvodem půstu je.
V Písmu svatém nejsou důvody Půstu sedmého měsíce zmíněny, nelze tedy vyloučit, že důvodem půstu může být událost, která sice v Písmu svatém zmíněna není, ale byla známa tomu, kdo půst zavedl.

Rav Áron mladší, který byl zastáncem názoru, že půst sedmého měsíce připomíná vraždu judského místodržícího Gedaljáhú ben Achíkám, předložil alternativní výklad, proč není nutné znát přesné datum vraždy.  
Rav Áron mladší tvrdil, že půst byl ustanoven jako připomínka vraždy judského místodržícího Gedaljáhú ben Achíkám, k vraždě ale zřejmě došlo o několik dní dříve (v době Svátku stánků), proto byl půst přesunut na dobu po svátcích, aby půstem nedošlo k přerušení radosti ze svátků. **

** גן עדן ענין יום הכפורים  kapitola 5 

Tento výklad odsouvá potřebu stanovení přesného data vraždy judského místodržícího Gedaljáhú ben Achíkám na vedlejší kolej.
Výklad rava Árona mladšího nicméně postrádá vysvětlení, proč půst připadá na dvacátý čtvrtý den sedmého měsíce, a ne na dvacátý třetí den sedmého měsíce (rav Áron mladší zřejmě zastával názor, že dvacátý čtvrtý den sedmého měsíce je obvyklým dnem půstu sedmého měsíce a odmítal tvrzení, že k přesunu půstu na dvacátý čtvrtý den měsíce, došlo pouze proto, aby půst nepřipadl na Šabat).

Rav Levi zastával názor, že půst sedmého měsíce připadá na dvacátý čtvrtý den sedmého měsíce proto, aby byly jedním běžným dnem odděleny dny radosti (Svátek stánků) a den smutku (půst). ***

*** Rav Levi ben Jefet ha-Levi ha-Bacrí (Basrí) ספר המצוות