Jdi na obsah Jdi na menu
 


§ 18.9 Zakázané sexuální praktiky

Jediným důvodem sexu je rozmnožování, tj. zachování a šíření druhu. 
Homosexuální styk je zakázán, neboť je psáno: Nelehneš si s mužem stejně, jako si leháš se ženou. Je to odporná věc! (3M 18:22) a Pokud si muž lehne s mužem, jako se lehá se ženou, oba spáchali odpornou věc. Musejí zemřít. Jejich krev ať padne na ně! (3M 20:13)
Zakázána je i heterosexuální sodomie, tj. anální sex.
Zákaz heterosexuální sodomie vyplývá ze zákonů týkajících se krvesmilstva, ve kterých je psáno neodkryješ její nahotu
V zákonech týkajících se krvesmilstva se slovo nahota objevuje pouze v jednotném čísle.
Pokud by byla heterosexuální sodomie přípustná, muselo by být slovo nahota použito v množném čísle.
Použitím slova nahota v množném čísle by byl zakázán jak incestní penilně-vaginální pohlavní styk, tak incestní sodomie.
Protože je ale použito jednotné číslo, mohl by se někdo mylně domnívat, že je incestní sodomie povolena.
Sodomie je ale zakázána obecně, proto jí nebylo nutné řešit v případě zákonů týkajících se krvesmilstva heterosexuálních párů.   
Ve verši 3M 18:22 je (v českém překladu) požito slovní spojení leháš se ženou, v původním hebrejském textu je ale použito místo slovesa podstatné jméno mužského rodu v množném čísle
מִשְׁכְּבֵי, které by se dalo přeložit zhruba jako lůžka nebo ležení, tj. stavy kdy někdo leží. 
To, že je použito množné číslo neznamená, že jsou s ženou povoleny všechny formy pohlavního styku.
Jedná se o obdobné užití množného čísla jako ve verši: Ten muž,
אֲדֹנֵי pán
(i) země, s námi mluvil tvrdě. (1M 42:30)
Ve verši je použito slovo páni
אֲדֹנֵי, tj. množné číslo podstatného jména mužského rodu, které se ale vztahuje k jediné osobě (Josefovi). 
Někteří učenci zastávají názor, že z množného čísla vyplývá přípustnost i jiných forem pohlavního styku, než je 
penilně-vaginální pohlavní styk, tj. že z něj vyplývá přípustnost i
jiných projevů intimity doslova akty ostření nebo broušení חִדּוּדִים מַעֲשֵׂי, samozřejmě kromě (heterosexuální) sodomie, tj. (heterosexuálního) análního styku.

 

 

Komentář k §18.9

 

Pohled rava Elijahu ben Moše Bašjači na jiné formy pohlavního styku, než je pohlavní styk penilně-vaginální

 

Rav Elijahu ben Moše Bašjači zastával názor, že je sodomie nepřípustná a zcela zakázaná.
Pokud jde o jiné formy pohlavního styku, než je zakázaná sodomie nebo povolený pohlavní styk penilně-vaginální, je názor rava Elijahu ben Moše Bašjači nejasný.
Rav Elijahu ben Moše Bašjači zastával názor, že jediným důvodem sexu je rozmnožování, tj. zachování a šíření druhu.
Ve své knize
אדרת אליהו
Plášť Elijášův se ale kromě povoleného penilně-vaginálního pohlavního styku věnoval pouze zakázané sodomii.
Zdá se ale, že připouštěl i jiné projevy intimity než jen penilně-vaginální pohlavní styk.
Domnívám se, že hebrejský výraz
חִדּוּדִים מַעֲשֵׂי zahrnuje jakýkoli projev intimity, který není povoleným penilně-vaginálním pohlavním stykem nebo zakázanou sodomií.
Z nejednoznačného pohledu rava Elijahu ben Moše Bašjači na jiné formy pohlavního styku, než je zakázaná sodomie a povolený pohlavní styk penilně-vaginální zároveň vyplývá i nejednoznačný pohled na plánované rodičovství nebo antikoncepci. 
Pokud by byly nepřípustné všechny formy nereprodukčního sexuálního jednání, bylo by nepřípustné i plánované rodičovství či antikoncepce. 
Pokud by ale byla nepřípustná pouze sodomie, bylo by přípustné i plánované rodičovství nebo antikoncepce.

 

Důvod sexu

 

Nesouhlasím s tvrzením rava Elijahu ben Moše Bašjači, že jediným důvodem sexu je rozmnožování, tj. zachování a šíření druhu.
Pokud by to byla pravda, bylo by nepřípustné, aby měla žena se svým manželem pohlavní styk například po menopauze, v době těhotenství nebo pokud by byla neplodná.
Zároveň by to bylo v rozporu s manželským právem ženy: ... nesmí tu první zkrátitna manželském styku. (2M 21:10)
Pokud by byl přípustný pouze reprodukční penilně-vaginální pohlavní styk, proč by Tóra výslovně chránila manželské právo ženy?
Někdo by mohl namítnout, že verš ve skutečnosti hájí právo ženy rodit děti.
Jestliže tuto námitku připustíme, musíme vysvětlit, proč muž, který si vezme další manželku riskuje, že ohrozí její právo na manželský styk
Jakmile by totiž muž zjistil, že je jeho druhá manželka těhotná, nesměl by s ní již mít pohlavní styk (protože ten je podle rava Elijahu ben Moše Bašjači povolen pouze za účelem reprodukce).
Zároveň by musel mít pohlavní styk s první manželkou, protože by jí musel (v souladu s námitkou) umožnit uplatnit právo rodit děti.
Podobné by to bylo v případě, že by muž zjistil, že je jeho druhá manželka neplodná.
Po tomto zjištění by směl mít pohlavní styk pouze s první manželkou, protože by jí musel umožnit (v souladu s námitkou) uplatnit právo rodit děti.

 

Podle rava Elijahu ben Moše Bašjači je ale manželské právo ženy ohroženo pouze v případě, že druhá manželka je sice plodná, ale je schopna otěhotnět mnohem obtížněji než manželka první. 
V tomto případě může být druhá manželka považována za příčinu toho, proč manžel, pokoušející se intenzivně o početí dítěte s druhou ženou, nevěnuje první manželce dostatečnou pozornost.

 

Ve skutečnosti ale rav Elijahu ben Moše Bašjači ve své knize אדרת אליהו Plášť Elijášův netvrdí, že se termín manželský styk vztahuje pouze k právu ženy rodit děti.
Rav Elijahu ben Moše Bašjači navzdory svému tvrzení, že jediným důvodem sexu je rozmnožování, tj. zachování a šíření druhu, zastává názor, že je pravidelná manželská intimita (tj. i ta nereprodukční) povinná nebo alespoň žádoucí.
Kniha
אדרת אליהו Plášť Elijášův cituje výklad rava Árona ben Elijahu Nikomédského (Árona mladšího) týkající se zákazu uzavřít sňatek s(e) soupeřkou/protivnicí/rivalkou.
Ani rav Elijahu ben Moše Bašjači ani rav Áron ben Elijahu Nikomédský (Áron mladší) ve svých výkladech zákazu uzavřít sňatek s(e) soupeřkou/protivnicí/rivalkou neřeší počet dětí, které by měla každá z manželek porodit.
Jak rav Elijahu ben Moše Bašjači, tak rav Áron ben Elijahu Nikomédský (Áron mladší) ale věnují pozornost manželské intimitě, oba dva zastávají názor, že by se každé z žen mělo dostávat stejné míry manželské intimity: 

 

neznamená to, že by měl muž, který byl zvyklý ležet se svou první manželkou jednou týdně, a vzal si k ní další manželku, snížit frekvenci manželského styku, aby měl dostatek energie pro obě ženy nebo dokonce pro více žen, znamená to, že by neměl ležet s druhou ženou více než s ženou první.

 

Někdo by mohl namítnout, že učenci zastávali názor, že by se mělo každé z žen dostávat stejné míry manželské intimity, pouze proto, že manželská intimita vede k početí.
Nekompromisní prosazování práva ženy na početí a zákazu nereprodukčního sexu by ale v běžném životě znamenalo, že by muž častěji ležel s ženou, která je méně často těhotná, což by bylo v rozporu s tvrzením učenců, že by se každé z žen mělo dostávat stejné míry manželské intimity.
A nakonec, jak rav Elijahu ben Moše Bašjači, tak rav Áron ben Elijahu Nikomédský (Áron mladší) předpokládají, že je rozumné, aby muž ležel se svou manželkou jednou týdně: …muž, který byl zvyklý ležet se svou první manželkou jednou týdně ….
Týdenní frekvence by nebyla možná v případě, že by byl zakázán sex s těhotnou manželkou.

 

Tóra ale nehájí jen právo manželky na reprodukci, hájí i právo manželky na manželskou intimitu, proto nemůže být jediným důvodem sexu rozmnožování, tj. zachování a šíření druhu.
Bylo by nelogické, aby Tóra na jedné straně hájila právo manželky na manželskou intimitu, a na straně druhé zakazovala jakoukoli formu nereprodukční manželské intimity.
Znamená to tedy, že rozmnožování, tj. zachování a šíření druhu, není jediným důvodem sexu, je ale nepochybně jeho hlavním důvodem, neboť je psáno: A Bůh jim požehnal a řekl jim: Ploďte a množte se … (1M 1:28)