Kromě zákazu konzumace zakázaných poživatin během Svátku nekvašených chlebů existuje i zákaz mít během Svátku nekvašených chlebů určitý druh poživatin v držení.

To vyplývá z následujících veršů:

1) Po sedm dní se nenajde ve vašich domech שְׂאֹר kvas. (2M 12:19)
2) Nespatří se u tebe nic kvašeného חָמֵץ, na celém tvém území se u tebe nespatří žádný שְׂאֹר kvas. (2M 13:7)

Použitím metody הֶקֵּשׁ Hekkéš, tj. logického odvozování nábožensko-právních předpisů ze Zákona, dojdeme nutně k závěru, že všechny zákazy týkající jednoho ze tří typů zakázaných poživatin, se vztahují na všechny typy zakázaných poživatin.
Tóra například výslovně zakazuje konzumaci poživatin typu מַחְמֶצֶת, zároveň ale z výše uvedených dvou veršů vyplývá, že je během Svátku nekvašených chlebů nepřípustné mít מַחְמֶצֶת v domácnosti (ač to není Tórou výslovně zakázáno). 

Přesněji řečeno, zákaz mít zakázané poživatiny v domácnosti nám znemožňuje mít חָמֵץ, מַחְמֶצֶת a שְׂאֹר v jakékoli formě držení.
To znamená, že je nepřípustné mít חָמֵץ v domácnostech, které jsou v našem vlastnictví nebo které máme v nájmu.
Pokud nemovitost pronajímáme jinověrci, je přípustné, aby měl v pronajaté nemovitosti během Svátku nekvašených chlebů své (pro nás zakázané) poživatiny, jsou totiž jeho vlastnictvím.

Během Svátku nekvašených chlebů je nepřípustné zakázané poživatiny vlastnit, nepřípustné je i mít v domácnosti jakékoli zakázané poživatiny uskladněné (bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou naším vlastnictvím).
Nepřípustná je i praktika talmudistů, prodávat zakázané poživatiny jinověrcům s úmyslem jejich zpětného odkupu po skončení Svátku nekvašených chlebů.

Zatímco zákaz týkající se poživatin typu שְׂאֹר obsažený ve verši 2M 12:19 je zákazem mít poživatiny v osobním držení, zákaz týkající se poživatin typu חָמֵץ a שְׂאֹר obsažený ve verši 2M 13:7 se vztahuje k veřejnému (obecnímu, státnímu, komunitnímu atp.) vlastnictví poživatin.
To znamená, že je nepřípustné, aby jinověrci měli během Svátku nekvašených chlebů zakázané potraviny uskladněné či jinak uložené v prostorách vlastněných židovskými institucemi a na židovských veřejných prostranstvích.
V soukromých prostorách ale jinověrci zakázané potraviny mít mohou (autor popisuje pravidla, která by měla platit na území židovského teokratického státu – poznámka překladatele).

Nejlepším způsobem, jak zlikvidovat před Svátkem nekvašených chlebů zakázané poživatiny je spálení, neboť oheň poživatiny zcela zničí.