Muž nesmí uzavřít sňatek s ženou, která by se stala soupeřkou/protivnicí/rivalkou stávající manželky, respektive manželek.
Soupeřkou/protivnicí/rivalkou stávající manželky je jakákoli žena, která by byla příčinou omezení jakéhokoli manželského práva stávající manželky, tj. jakákoli žena, kterou by manžel upřednostňoval na úkor stávající manželky.
Tato skutečnost vyplývá z verše: Jestliže si vezme další ženu, nesmí tu první zkrátit na stravě, oděvu ani na manželském styku. (2M 21:10)
Nejedná se ale o ženu, která by vzbuzovala žárlivost stávající manželky.
Pokud by byla za soupeřku/protivnici/rivalku považována i žena, která vzbuzuje žárlivost stávající manželky, muselo by být polygamní manželství zakázáno.
Kromě toho zákon nevyžaduje, aby měl muž po sňatku s další ženou manželský styk se svou první manželkou stejně často jako před tímto sňatkem.  
Zákon vyžaduje, aby měl muž manželský styk s každou manželkou stejně často, tzn. frekvence manželského styku s každou z manželek je nepřímo úměrná počtu manželek, tj. čím více má muž manželek, tím nižší je frekvence manželského styku.
Je tomu tak proto, že muž má určité biologické limity, které mu neumožňují mít manželský styk s každou z manželek stejně často jako s jednou manželkou.

Komentář k § 18.4.3

Mnozí současní karaimové vykládají zákaz sňatku s(e) soupeřkou/protivnicí/rivalkou tak, že se vztahuje i na ženu, která v první manželce vzbuzuje žárlivost.
Sňatek s další ženou proto vyžaduje výslovný souhlas první ženy.
Pro naprostou většinu moderních žen je soužití s další ženou nepřijatelné, proto je polygamie de facto zakázána (ač je de iure povolena).