Stanovení data Svátku týdnů חַג הַשָׁבוּעוֹת Chag ha-šávúót je spolu se stanovením počátku nového měsíce a roku jedním z hlavních předmětů sporů týkajících se kalendáře mezi karaimy a talmudisty.
Počátek Svátku týdnů חַג הַשָׁבוּעוֹת Chag ha-šávúót se stanovuje tak, že se odpočítá sedm plných týdnů, tj. 50 dní; Svátek týdnů חַג הַשָׁבוּעוֹת Chag ha-šávúót je padesátým dnem.
Toto padesátidenní období označujeme jako počítání omeru, neboť prvního dne tohoto období předkládali kněží v Chrámu obětní snopek čerstvě sklizeného ječmene, tzv. snop oběti podávání עֹמֶר הַתְּנוּפָה omer ha-tenúfáh.
Karaimové a talmudisté se rozcházejí v názoru, kdy by se mělo toto padesátidenní období začít počítat.

Karaimové zastávají názor, že by se padesátidenní období mělo začít počítat od první pesachové neděle, to znamená, že Svátek týdnů חַג הַשָׁבוּעוֹת Chag ha-šávúót připadá na padesátý den, který je opět nedělí.
Naproti tomu talmudisté zastávají názor, že by se padesátidenní období mělo začít počítat od šestnáctého dne prvního měsíce (tento den talmudisté označují jako druhý seder). 

Obecně se zde nechci dopodrobna zabývat karaimsko-talmudistickými disputacemi obsaženými v knize אדרת אליהו, neboť jak již bylo zmíněno v úvodu, hlavním cílem tohoto díla je představit systém odvozování standardní karaimské halachy, ne vyvracet názory oponentů. 
Nicméně v části § 6.2 stručně shrnu hlavní body karaimsko-talmudistických disputací týkajících se stanovení data Svátku týdnů חַג הַשָׁבוּעוֹת Chag ha-šávúót, neboť tyto disputace jsou v knize אדרת אליהו ústředním tématem kapitoly věnované Svátku týdnů.

Než čtenář začne číst část věnovanou Svátku týdnů חַג הַשָׁבוּעוֹת Chag ha-šávúót, měl by být seznámen s užitou terminologií.
Za prvé, v תנ״ך užívaný výraz עֹמֶר Omer označuje obětní snopek čerstvě sklizeného ječmene, tj. snop oběti podávání עֹמֶר הַתְּנוּפָה, který byl obětně předkládán prvního dne padesátidenního období předcházejícího Svátku týdnů. 
V této části bude ale výraz עֹמֶר Omer v závislosti na kontextu označovat jak snop oběti podávání, tak i padesátidenní období předcházející Svátku týdnů.
Za druhé, výraz מָחֳרָת Máchorát tj. ráno po, bude v této části opakovaně užíván ve frázi ráno po Šabatu.  
Výraz מָחֳרָת Máchorát znamená následující ráno, ne následující den.
Například pokud je právě poledne čtrnáctého dne v měsíci, připadá מָחֳרָת Máchorát na patnáctý den měsíce, neboť biblický den začíná po setmění.
Pokud je ale právě noc čtrnáctého dne (nový (čtrnáctý) den začal po setmění), připadá מָחֳרָת Máchorát na ten samý (čtrnáctý) den, který bude končit soumrakem.   

Vzhledem k tomu, že svátek חַג הַשָׁבוּעוֹת nemá pevně stanovené datum, tak jak je tomu v případě ostatních svátků, ale připadá na padesáté ráno následující po Šabatu … je pro nás velmi důležité, abychom přesně definovali, co znamená termín ráno po Šabatu. אדרת אליהו část věnovaná Svátku týdnů