§ 2.2.1 Den začíná večerem

Tóra upřednostňuje jasné, jednoduché a jednoznačné stanovování; proto biblický den začíná večerem, který je snadno rozpoznatelný pouhým okem a ne půlnocí, kterou nelze bez speciálních (v biblických dobách prakticky nedostupných - poznámka překladatele) pomůcek a přesných měření stanovit.

O tom, že biblický den začíná večerem se zmiňuje nejeden biblický verš.
První zmínku najdeme již ve verši popisujícím první den stvoření: Byl večer a bylo jitro, יוֹם אֶחָד jeden den (1M 1:6), ne tedy Byl večer a bylo jitro, יוֹם רִאשׁוֹן den první .
Je tomu tak proto, že Tóra definuje první den jako jeden kompletní den počínající večerem.
Verš popisující první den stvoření kontrastuje s následujícími verši popisujícími další dni stvoření; ty již obsahují dovětek: Byl večer a bylo jitro, den druhý, Byl večer a bylo jitro, den třetí, … atd.
První verš tedy definuje den, jako časový úsek počínající večerem, další verše již pouze informují o pořadí dne stvoření. *

* Je potřeba zmínit, že toto tvrzení má jedno slabé místo, neboť ve verši 4M 28:4 je psáno:

Jednoho beránka אֶת הַכֶּבֶשׂ אֶחָד připravíš ráno a druhého וְאֵת הַכֶּבֶשׂ הַשֵּׁנִי navečer; ne tedy prvního beránka …. To může znamenat, že výraz jeden lze v určitých případech použít jako synonymum výrazu první, a že výše uvedený výklad nemusí být zcela správný.

Večerem začíná a končí i יום כיפור, neboť je psáno: … od jednoho večera do druhého budete zachovávat svůj den odpočinku. (3M 23:32).
A protože výraz יום כיפור znamená doslova Den pokání, musíme nutně dojít k závěru, že i jakýkoli jiný den začíná a končí večerem.
Podobně se v Tóře dočteme, že: Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce budete jíst nekvašené chleby až do večera jedenadvacátého dne téhož měsíce (2M 12:18) a také, že: Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby (2M 12:15).
První z uvedených veršů poukazuje na skutečnost, že každý z těchto sedmi dní začíná a končí večerem.

A nakonec i z verše 3M 22:6 se dozvídáme, že jednodenní stav rituálního znečištění končí večerem.

Komentář k § 2.2.1

Možná jste si všimli, že i když je ve verši 2M 12:18 psáno: Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce budete jíst nekvašené chleby …; začíná חַג הַמַּצּוֹת patnáctého dne prvního měsíce.
Podobně je tomu v případě יוֹם כִּיפּוּר; ve verši 3M 23:32 je psáno: budete se pokořovat od večera devátého dne toho měsíce …, i když verš 3M 23:27 říká: Desátého dne téhož sedmého měsíce bude den smíření.

Podle některých našich učenců začínají běžné dny třetí fází večera (viz. níže § 2.2b), zatímco svátky začínají fází první; tímto způsobem se prodlužuje svatost dne. 
Svůj názor opírali o výše uvedené verše.
Podle těchto učenců nám verš 3M 23:32 přikazuje začít pokání již od večera devátého dne prvního měsíce, tedy od první fáze večera.

Někteří z našich učenců naopak zastávali názor, že výše uvedené verše nejsou důvodem toho, proč svátky začínají první fází večera.

§ 2.2.2 Den začíná třetí fází večera

Karaimští učenci zastávali názor, že den začíná třetí fází večera, tedy po setmění, ve chvíli, kdy zcela zmizely sluneční paprsky a nastala tma.

Rav Elijahu Bašjači nabízí následující argumenty podporující názor učenců:

Jak již bylo zmíněno, pesachová oběť proběhla čtrnáctého dne prvního měsíce v době בֵּין הָעַרְבָּיִם, tedy mezi večery (2 M 12:6); dále víme, že ráno po pesachové oběti je označováno jako patnáctý den prvního měsíce (4M 33:3). *

* V některých překladech 4M 33:3 se dočteme: Druhého dne po hodu beránka …. Je ale potřeba zdůraznit, že hebrejské slovo מִמָּחֳרַת znamená ráno po, ne druhého dne po.

V případě, že בֵּין הָעַרְבָּיִם, tedy v doba mezi první a třetí fází večera, připadá na čtrnáctý den prvního měsíce a den začíná astronomickým jevem označovaným jako večer עֶרֶב, znamená to, že den začíná třetí fází večera.
Pokud by tomu tak nebylo, znamenalo by to, že ráno po בֵּין הָעַרְבָּיִם čtrnáctého dne je částí čtrnáctého dne prvního měsíce, to by ale bylo v rozporu s veršem 4M 33:3, který nás informuje, že ráno po pesachové oběti je částí dne patnáctého.

Jak jsem se již zmínil, Tóra upřednostňuje jasné, jednoduché a jednoznačné stanovování.
V údolích a v rovinatých oblastech s nízkou nadmořskou výškou je ale poměrně komplikované identifikovat první dvě fáze večera; třetí fázi večera, tedy dobu, kdy zcela zmizí sluneční paprsky a nastane tma, je snadné identifikovat i v těchto oblastech.

Komentář k § 2.2.2

Rád bych předložil další důkaz toho, že den začíná třetí fází večera.
Ve verši 4M 28:4, který přikazuje vykonat dvě každodenní oběti se dočteme: Prvního beránka obětuj ráno a druhého בֵּין הָעַרְבָּיִם navečer.
Pokud by den začínal první nebo druhou fází večera, pak by beránek obětovaný בֵּין הָעַרְבָּיִם navečer - mezi večery, tedy mezi první a třetí fází večera, měl být označován jako první beránek, neboť by to byl první beránek obětovaný po začátku dne.
Nicméně, protože den začíná třetí fází večera, je označován jako druhý beránek (večer obětovaný), neboť první beránek byl obětován po třetí fázi večera a je tedy beránkem obětovaným ráno.

Proč tento důkaz nepředložil i rav Elijahu Bašjači?
Někteří z učenců věřili, že existuje rozdíl mezi dny stvoření (běžnými kalendářními dny) a obětními dny; obětní den podle nich začíná na rozdíl od běžného kalendářního dne ráno.
Pro někoho, kdo zastává tento názor je výše uvedený důkaz nesmyslný.
Každodenní oběti byly podle nich řazeny v souladu s obětním dnem, bez ohledu na to, zda večer začíná první nebo třetí fází; tedy první oběť je oběť ranní a druhá oběť je večerní.
Výše uvedený verš je zmíněn a analyzován v knize גן עדן; je tedy jasné, že učenci tento argument znali, nicméně se k němu z nějakého důvodu nepřiklonili.