Písmo svaté zakazuje zabývat se modloslužebnými náboženstvími a jejich texty (například jejich studiem), neboť je psáno: dávej si pozor, aby ses po jejich vyhlazení nechytil do pasti. Nevyptávej se na jejich bohy a neříkej: Jak ty národy sloužily svým bohům? (5M 12:30)
Zakázáno je i zpochybňovat Tóru nebo principy víry.
Například je nepřípustné si pokládat otázku, zda existuje Bůh nebo zda je Tóra božského původu.
S modloslužebnými kulty a jejich texty se může seznámit za účelem prohloubení svých znalostí pouze člověk s neochvějnou vírou a hlubokými znalostmi Tóry.
Je zakázáno studovat spisy heretiků מִינִים míním a debatovat o těchto spisech s heretiky.
Pouze v případě, že je někdo jednoznačně přesvědčen, že dokáže heretika přesvědčit, aby herezi zavrhl a činil pokání, platí výjimka ze zákazu.
Obecně platí pravidlo vyhýbat se heretikům, jak jen je to možné, aby se tak zabránilo šíření kacířských myšlenek mezi pravověrné.

Komentář k § 11.3

Pokud jde o kacíře מִינִים míním, rav Elijahu ben Moše Bašjači ve své knize אדרת אליהו Plášť Elijášův přesně nedefinoval, koho má na mysli. 
Z kontextu ale vylívá, že za kacíře nepovažoval talmudisty, protože ač se k mnoha jejich postojům staví kriticky, nikdy je neoznačuje za herezi.
Mnoho našich učenců označovalo talmudisty jako naše bratry rabanity.
Nelze vyloučit, že rav Elijahu ben Moše Bašjači vycházel z Maimonidovy definice výrazu מִין.
Maimonides zastával názor, že na rozdíl od אֶפִּיקוֹרסִים epíkórsím a כּוֹפְרִים kóferím (další formy hereze), míním מִינִים popírají existenci Boha, nebo že existují jiní stvořitelé než Bůh, nebo že je Bůh tělesný, nebo že se musí uctívat prostředníci Boha. *

* Kapitola 3 odstavce 6 až 8 הלכות תשובה מִשְׁנֵה תּוֹרָה