Výraz זָב označuje muže trpícího výtokem z pohlavního údu, jak je psáno: Kterýkoli muž by trpěl výtokem ze svého údu, bude pro ten výtok nečistý. Pro nečistotu jeho výtoku platí toto: Ať už výtok z jeho těla uniká nebo se v jeho těle zadržuje, bude pro tento výtok nečistý. (3M 15:2-3)
Výtok svým vzhledem připomíná ejakulát.
Výtok buď a) vytéká z močové trubice pohlavního údu nebo b) močovou trubici ucpává a velmi ztěžuje nebo zcela znemožňuje močení a ejakulaci.

Muž trpící výtokem z pohlavního údu זָב je rituálně nečistý po celou dobu, kdy trpí výtokem.
Rituálně nečistým zůstane ještě sedm dní poté, co výtokem přestane trpět, jak je psáno: Když bude ten muž od svého výtoku uzdraven, napočítá po svém uzdravení ještě sedm dní. (3M 15:13)
Pokud během těchto sedmi dní opět nezačne trpět výtokem, vypere si sedmého dne svůj oděv a omyje si tělo pramenitou vodou, jak je psáno: Vypere si oděv, omyje si tělo pramenitou vodou a bude čistý. (3M 15:13)
Pokud během těchto sedmi dní začne opět trpět výtokem, musí čekat do doby, než výtok ustane a následně znova čekat sedm dní.
Rituální nečistota muže trpícího výtokem z pohlavního údu je závažnou formou rituální nečistoty, proto si musí omýt tělo večer, ne před večerem jako v případě méně závažných forem rituální nečistoty (viz § 16.4.3) 
V době existence Stanu setkávání a Chrámu musel muž, který trpěl výtokem z pohlavního údu זָב přinést po svém očištění oběť, jak je psáno: Osmého dne si vezme dvě hrdličky nebo dvě holoubata, půjde před יהוה ke vchodu do Stanu setkávání a dá je knězi. Ten bude obětovat jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť; tak za něj před יהוה vykoná obřad smíření kvůli jeho výtoku. (3M 15:14-15)

Muž trpící výtokem z pohlavního údu זָב přenáší svou rituální nečistotu následujícími způsoby:
1) Tím že sedí nebo leží na předmětech typu כְּלִי
2) Tím, že se dotkne nějaké osoby nebo předmětu typu כְּלִי, způsobem, který nezahrnuje sezení nebo ležení na předmětech typu כְּלִי
3) Plivnutím na osobu nebo předmět typu כְּלִי

Cokoli, čeho se muž trpící výtokem z pohlavního údu זָב dotkne se stává rituálně nečistým, není ale zdrojem rituální nečistoty, tj. nepřenáší rituální nečistotu.
Výjimkou jsou předměty typu כְּלִי, na kterých muž trpící výtokem z pohlavního údu זָב seděl nebo ležel, ty se stávají zdrojem rituální nečistoty, tj. rituální nečistotu přenáší.

Komentář k § 16.10

Rav Elijahu ben Moše Bašjači zastával názor, že muž, kterému výtok z pohlavního údu ustal, je po dobu sedmi dní po ustání výtoku rituálně nečistý úplně stejnou měrou jako muž trpící výtokem z pohlavního údu, který vytéká z močové trubice.
Jeho názor se v tomto případě neshoduje s jeho chápáním jiných druhů rituálních nečistot.
Podobně jako v případě muže trpícího výtokem, je doba očisty praktikována například i v případě malomocenství, respektive jiných forem znetvoření kůže, vlasů, vousů ale i oděvů označovaných jako צָרַעַת nebo v případě ženy, která porodila יוֹלֶדֶת.  
Rav Elijahu ben Moše Bašjači se domníval, že v případě צָרַעַת a יוֹלֶדֶת je osoba ve dnech očisty rituálně méně nečistá než počátečních dnech rituální nečistoty.
Jak již bylo zmíněno výše, jeho názor na tyto dva druhy rituální nečistoty se zásadně liší od pohledu na rituální nečistotu muže trpícího výtokem. 

Kniha גן עדן zastává konzistentní stanovisko, tj. že ve dnech očisty je osoba rituálně méně nečistá než v průběhu rituální nečistoty, a to jak v případě צָרַעַת a יוֹלֶדֶת, tak v případě זָב.
Kniha גן עדן se odkazuje na verš Písma svatého, který definuje muže, kterému ustal výtok, jako muže uzdraveného, respektive očištěného od výtoku, v hebrejském textu je totiž užito slovo יִטְהַר, které znamená očištěn: Když bude ten muž od svého výtoku uzdraven (očištěn), napočítá po svém uzdravení ještě sedm dní. Vypere si oděv, omyje si tělo pramenitou vodou a bude čistý. (3M 15:13)

Jak tedy muž, kterému ustal výtok, přenáší během sedmi dnů očisty rituální nečistotu?
Podle knihy גן עדן muž, kterému ustal výtok, přenáší během sedmi dnů očisty rituální nečistotu přímým dotykem, ne však tím, že sedí nebo leží.
Tóra nás totiž informuje, že cokoli nebo kdokoli, čeho nebo koho se muž trpící výtokem, který si neomyl tělo, dotkne, se stane rituálně nečistým, jak je psáno: Každý, koho by se trpící výtokem dotkl, aniž by si umyl ruce vodou, si vypere oděv, omyje se vodou a bude nečistý až do večera. (3M 15:11)
Jak již bylo vysvětleno dříve výraz, aniž by si umyl ruce vodou neodkazuje pouze na omytí rukou, ale na omytí rukou během rituálního omytí celého těla.
A protože se muž, který trpěl výtokem může zbavit rituální nečistoty omytím celého těla až po sedmi dnech očisty, tj. až po sedmi dnech od chvíle kdy mu výtok ustal, zastává kniha גן עדן názor, že výše uvedený verš odkazuje na muže po sedmi dnech očisty, který nedokončil rituální očistu omytím celého těla.
A pokud muže přenášet rituální nečistotu přímým dotykem muž po sedmi dnech očisty, který nedokončil rituální očistu omytím celého těla, o to spíše může rituální nečistotu přenášet přímým dotykem muž, kterému ustal výtok po méně než sedmi dnech očisty.  
Kniha גן עדן ale zastává názor, že muž, kterému ustal výtok, během sedmi dnů očisty nepřenáší rituální nečistotu ve chvíli, kdy sedí nebo leží.
Vychází přitom z analogie s případem זָבָה tedy s případem ženy s výtokem krve mimo dny své pravidelné menstruace, jak je psáno: Každé lůžko, na němž by ležela kterýkoli den svého výtoku, bude jako lůžko jejího běžného krvácení; cokoli, na čem by seděla, bude nečisté jako při jejím běžném krvácení. (3M 15:26)
Žena s výtokem krve mimo dny své pravidelné menstruace totiž přenáší rituální nečistotu ve chvíli, kdy leží nebo sedí pouze ve dnech kdy krvácí, ne však poté, co krvácení ustalo.
To je důvod, proč kniha גן עדן tvrdí, že ani muž, kterému ustal výtok, nepřenáší rituální nečistotu tím, že sedí nebo leží.