O počátku עֹמֶר Omeru a stanovení počátku חַג הַשָׁבוּעוֹת Svátku týdnů je psáno: 

Potom si odpočítáte ode dne po Šabatu מִמָּחֳרַת הַשַּׁבָּת, ode dne, kdy jste přinesli עֹמֶר snopek k oběti podávání, plných sedm Šabatů. Ke dni po sedmém Šabatu napočítáte padesát dní a pak přinesete יהוה novou přídavnou oběť... Budete mít bohoslužebné shromáždění; nebudete konat žádnou všední práci. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlištích. (3M 23:15-21)

Karaimští učenci zastávají názor, že počítání Omeru musí začít vždy (první) neděli Svátku nekvašených chlebů; Talmudisté se naopak domnívají, že počítání Omeru by mělo začít šestnáctého dne prvního měsíce. 
Zde jsou 4 hlavní body karaimsko-talmudistických disputací týkající se stanovení data Svátku týdnů חַג הַשָׁבוּעוֹת Chag ha-šávúót: 

1) Význam slova Šabat שַׁבָּת Šabbát, respektive výrazu ráno (následující) po Šabatu מִמָּחֳרַת הַשַּׁבָּת ve verši 3M 23:15. 
Karaimové překládají slovo Šabat standardním způsobem jako Šabat - sedmý den týdne, Talmudisté vykládají výraz Šabat שַׁבָּת Šabbát obecně jako svátek, tj. doslova dobrý den יוֹם טוֹב jóm tóv, v tomto případě první den Svátku nekvašených chlebů. *

* První den Svátku nekvašených chlebů je dobrým dnem יוֹם טוֹב jóm tóv, tedy dnem, během kterého je zakázána מלאכת עבודה.

2) Význam slov שַׁבָּת Šabbát a שַׁבָּתוֹת Šabbátót respektive výrazů plných sedm Šabatů שֶׁבַע שַׁבָּתוֹת a ke dni po sedmém Šabatu מִמָּחֳרַת הַשַּׁבָּת הַשְּׁבִיעִת ve verších 3M 23:15-16. 
Karaimové opět překládají slovo Šabat standardním způsobem jako Šabat - sedmý den týdne, Talmudisté v tomto případě vykládají výraz Šabat שַׁבָּת Šabbát jako týden. 

3) Výklad výrazu den po hodu beránka מִמָּחֳרַת הַפֶּסַח ve verši Jozue 5:11, v němž je zaznamenáno, že Izraelité konzumovali plodiny z nově sklizené úrody: Den po hodu beránka začali jíst nekvašené chleby a téhož dne i plodiny z úrody té země.
Protože plodiny z nově sklizené úrody nesmí být konzumovány před Omerem, je v tomto případě den po hodu beránka začátkem Omeru.

4) Tvrzení, že den po Šabatu מִמָּחֳרַת הַשַּׁבָּת musí připadnout na Svátek nekvašených chlebů, i když to není nikde v Tóře výslovně uvedeno.