Z výše uvedeného výčtu dní definovaných jako מוֹעֵד Móéd jsou tři označeny jako חַג Chag, konkrétně se jedná o Svátek nekvašených chlebů חַג הַמַּצוֹת Chag ha-macót, Svátek týdnů חַג הַשָׁבוּעוֹת Cha ha-šávúót a Svátku stánků חַג הַסֻּכּוֹת Chag ha-sukkót.

Jedná se o svátky, během nichž je každý Izraelita mužského pohlaví povinen vykonat pouť do Jeruzaléma, neboť je psáno: Třikrát v roce budeš slavit תָּחֹג mé slavnosti…. Třikrát v roce se ukáže každý, kdo je mužského pohlaví, před יהוה Pánem. (2M 23:14-17)

Slovo Chag חַג je odvozeno ze slovesa Chág חָג, které obecně vyjadřuje kroužení, kruhovitý pohyb, létání v kruhu, kreslení kruhu atp. 
Od stejného slova je odvozeno i podstatné jméno Chúg חוּג, které znamená okruh (skupinu) lidí či skupinovou aktivitu - poznámka překladatele. 
Například v knize Jób se dočteme: …a prochází se kdesi po obvodu nebes שָׁמַיִם וְחוּג . (Jób 22:14)
Pohledy učenců na vztah kroužení a poutních svátků חַגִּים‎ se liší.

Někteří učenci se domnívali, že lid během poutních svátků kroužil za zpěvu písní a tance kolem oltáře, neboť je psáno: ... tvůj oltář obcházím .... (Žalm 26:6)
Jiní učenci zase zastávali názor, že lid během poutních svátků kroužil za zpěvu písní a tance kolem Svatyně.

Rav Levi ben rav Jefet zase zastával názor, že je výraz Chag חַג odvozen od poutě do Svatyně.
Podle něj poutnici putují z níže položených míst do místa, které je položeno výše, tak, že vyvýšené místo spirálovitě (a tedy de facto v kruzích) obcházejí.
Delší spirálovitý výstup k vrcholu je mnohem méně náročný než kratší přímý, ale mnohem strmější výstup.
A protože se Svatyně nacházela na vyvýšeném místě, a protože bylo v době svátků do Svatyně nutné vykonat pouť, je podle rava Leviho ben rav Jefet výraz חַג odvozen od této poutě.