Mnoho karaimských učenců, včetně rava Elijahu Bašjači, zastávalo názor, že existují tři astronomické fáze, které lze označit termínem erev עֶרֶב večer.

První fází večera je doba kdy slunce začíná mizet za horizontem.
Druhou fází večera je doba kdy slunce právě zmizelo za horizontem a kdy začínají mizet i sluneční paprsky.
Třetí fází večera je doba, kdy zcela zmizely sluneční paprsky a nastala tma.

Termín navečer בֵּין הָעַרְבָּיִם užitý například v 2M 29:39 znamená doslovně (doba) mezi večery, tedy dobu mezi první a třetí fází večera. *

* Doba mezi první a druhou fází je obecně označována jako západ slunce. Doba mezi druhou a třetí fází je obecně označována jako stmívání.

Termín erev עֶרֶב večer má ještě čtvrtý význam; je synonymem termínu Béjn há-arbájím בֵּין הָעַרְבָּיִם mezi večery užitým v 2M 12:6, to naznačuje verš 5M 16:6, který také obsahuje přikázání týkající se pesachové oběti.
Po srovnání obou veršů musíme nutně dojít k závěru, že se odkazují na stejný úsek dne.

Výraz erev עֶרֶב večer má vztah k slovesům הִתְעַרְבֵּב a עִרְבֵּב, která znamenají (s)míchat (se), (s)mísit (se); a to proto, že večer se předměty začínají mísit s prostředím (přibývající tmou), tj. přestávají být zřetelné.

Komentář k § 2.1

Čtenáři může připadat poněkud zvláštní, že má výraz עֶרֶב čtyři významy (tj. počátek západu slunce, počátek soumraku, konec soumraku, a בֵּין הָעַרְבָּיִם, tedy dobu od západu slunce do soumraku).
Přesto ale existují důvody považovat všechny čtyři definice termínu עֶרֶב za platné:

1) Výraz בֵּין הָעַרְבָּיִם znamená doslova mezi večery, to znamená, že existují minimálně dvě astronomické fáze označované jako עֶרֶב.
Definice termínu בֵּין הָעַרְבָּיִם jako času mezi první a třetí fází večera vychází z textu Tóry (toto téma bude podrobněji diskutováno v části věnované pesachové oběti).

2) Skutečnost, že je v textech týkajících se pesachové oběti užit pro vymezení stejné doby jak termín עֶרֶב, tak termín בֵּין הָעַרְבָּיִם naznačuje, že i čtvrtá definice večera (doba od západu slunce do konce soumraku) má smysl.

3) Zároveň víme, že v některých případech končí večer stav rituální nečistoty.
To naznačuje, že עֶרֶב není pouze časový úsek, tak jak ho definuje čtvrtá definice večera, ale také konkrétní časový okamžik, tak jako ho definuje první, druhá a třetí definice večera.

4) Nevím o žádném biblickém verši, který by přímo zmiňoval druhou fázi večera (tedy stmívání) jako עֶרֶב. 
Někteří karaimští učenci zastávali názor, že existují pouze dvě astronomické fáze, které lze označit termínem עֶרֶב.
Podle názoru těchto učenců se termín עֶרֶב vztahuje pouze k první fázi večera (doby od počátku západu slunce do počátku stmívání) a k třetí fázi večera (doby do konce soumraku).
Pokud je mi známo, tak druhá fáze večera nemá žádné praktické halachické uplatnění; jedná se spíše o čistě lingvistický termín.

Je potřeba zmínit, že žádný verš nebo žádný soubor veršů zcela jednoznačně termín עֶרֶב nedefinuje.

Tóru chápeme na základě našich znalostí hebrejštiny, ne naopak. **

** Výjimkou z tohoto obecného pravidla jsou výrazy, které se staly součástí hebrejštiny na hoře Sinaj.
Například přesný význam slova Šabat se dozvídáme z Tóry, neboť Šabat (tak jak je definován Tórou) v před-sinajské době neexistoval.
Tyto výrazy označujeme jako výrazy Tóry a budeme se jimi podrobněji zabývat v části věnované Šabatu.

Proto se musíme při výkladu výrazu עֶרֶב opírat zejména o naší jazykovou tradici.
V případě této konkrétní tradice si můžeme dovolit tvrdit, že námi užívaná definice je v souladu s tím, jak je slovo užito v textu Písma svatého, a to navzdory skutečnosti, že nemáme k dispozici jednoznačnou definici.
V této knize budeme diskutovat mnoho přesných definic hebrejských slov; nesmíme ale zapomínat na skutečnost, že ne pro každé slovo existuje jednoznačná definice.