Rav Elijahu ben Moše Bašjači zastával, stejně jako rav Jehošua ben Jehudah, názor, že Svátek týdnů je připomínkou předání Tóry Lidu Izraele.
Rav Elijahu ben Moše Bašjači se domníval, že by bylo velmi zvláštní, kdyby tak významné události, kterou předání Tóry Lidu Izraele bezpochyby je, nebyl zasvěcen jeden konkrétní den.
Proto věřil, že Svátek týdnu byl zamýšlen primárně jako připomínka předání Tóry Lidu Izraele.

Rav Elijahu ben Moše Bašjači dále poznamenává, že karaimské modlitby pro Svátek týdnů zmiňují předání Tóry Lidu Izraele, z toho vyvozuje, že si dávné generace karaimů mohly Svátek týdnů slavit jako připomínku תּוֹרָה מַתָּן mattán Tóráh.

Rav Elijahu ben Moše Bašjači dále tvrdí, že sklizeň plodů země je závislá na dodržování Tóry, dodržování Tóry je naopak závislé na sklizni plodů země, a proto by se jak sklizeň plodů země, tak předání Tóry Lidu Izraele měly podle rava Elijahu ben Moše Bašjači připomínat ve stejný den.
Pokud totiž budeme dodržovat Tóru, vydá nám země svou úrodu, neboť je psáno: Jestliže se budete řídit mými nařízeními, dbát na má přikázání a plnit je, dám vám ve vhodném čase vydatné deště, země vydá svůj výnos a stromoví na poli ponese ovoce. (3M 26:3-4)
Na druhou stranu Tóru můžeme dodržovat pouze pokud máme co jíst, proto se říká: Chybí-li mouka, chybí Zákon. *

* Toto rčení je zaznamenáno i ústní tradici talmudistů, konkrétně ve výrocích otců פִּרְקֵי אָבוֹת Pirkéj Ávót 3:17

Komentář k § 6.1

Dalším argumentem, proti názoru, že k předání Tóry došlo přímo v čase, na který připadá Svátek týdnů, a tedy že je Svatek týdnů připomínkou předání Tóry je skutečnost, že k předání Tóry Lidu Izraele neproběhlo během jediného dne.
Události třetího dne zmíněné v kapitole 2M 19 jsou velmi důležité a je zcela jasné, že má tento den má vztah k předáním Tóry.
Nicméně to není jediná důležitá zákonodárná událost uvedená v Tóře.

K mnoha důležitým zákonodárným událostem došlo před třetím dnem zmíněném v kapitole 2M 19.
Například dodržování Šabatu (který je jedním z nejdůležitějších symbolů Smlouvy) bylo přikázáno minimálně dva týdny před událostmi popsanými v kapitole 2M 19. **

** K tomu došlo patnáctého dne druhého měsíce, jak se dočteme v kapitole 2M 16: Celá pospolitost Izraelců přišla na poušť Sín, která je mezi Élimem a Sínajem, patnáctý den druhého měsíce poté, co vyšli z egyptské země…. Toto praví יהוה: Zítra je slavnost odpočinutí, יהוה svatý den odpočinku. Co je třeba napéci, napečte, a co je třeba uvařit, uvařte… Šest dní budete sbírat, ale sedmý den je den odpočinku.

Další velmi důležité přikázání o Pesachové oběti a Svátku nekvašených chlebů bylo vydáno minimálně měsíc a půl před událostmi popsanými v kapitole 2M 19. ***

*** Vyhlaste celé izraelské pospolitosti: Desátého dne tohoto měsíce si každý vezmete beránka podle svých rodů, beránka na rodinu… Ten den vám bude dnem pamětním, budete jej slavit jako slavnost יהוה. Budete jej slavit po všechna svá pokolení. To je provždy platné nařízení…Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby.

K mnoha důležitým zákonodárným událostem došlo naopak až po třetím dni zmíněném v kapitole 2M 19.
Například Mojžíš sestoupil z hory se dvěma kamennými deskami minimálně čtyřicet dní po událostech popsaných v kapitole 2M 19. 

Ve světle těchto skutečností by bylo velmi podivné považovat jeden jediný den za výročí předání Tóry Lidu Izraele.
Ještě podivnější by bylo, kdyby Tóra předpokládala, že z velkého množství zákonodárných událostí intuitivně vybereme právě den, během něhož se udály události popsané v kapitole 2M 19 jako jediné výročí darování Tóry.

Jednou z možných reakcí by mohlo být tvrzení, že חַג הַשָׁבוּעוֹת Svátek týdnů není připomínkou předání celé Tóry ale pouze עֲשֶׂרֶת הַדִּבְּרוֹת Desatera. 
Nelze vyloučit, že když rav Elijahu Bašjači a mnoho jiných učenců hovoří v souvislosti se Svátkem týdnů o předání Tóry (užívaje obecný výraz Tóra), mají ve skutečnosti na mysli pouze Desatero.
Je možné, že používali termín Tóra proto, že Desatero Tóru symbolizuje. ****

**** Například rav Jehuda ben Elijahu Hadassí ve svém díle אשכל הכפר přiřazuje každé přikázání Tóry k jednomu z přikázání Desatera.

Nicméně i tento pohled má své slabé místo, Desatero sice bylo předáno v době událostí popsaných v kapitole 2M 19, ale předáno pouze Mojžíšovi; Mojžíš sešel z hory s deskami Desatera minimálně 40 dní po událostech popsaných v kapitole 2M 19.
Mojžíš navíc tyto desky rozbil, aniž by s jejich obsahem seznámil Lid Izraele.