Jeden pár blízkých příbuzných שְׁאֵרִים nesmí mít vztah s jiným párem blízkých příbuzných שְׁאֵרִים.
Přesněji řečeno, pokud má jedna osoba z prvního páru blízkých příbuzných vztah s jednou osobou z druhého páru blízkých příbuzných, nesmí mít druhá osoba z prvního páru blízkých příbuzných vztah s druhou osobou z druhého páru blízkých příbuzných.
Například dva bratři se nesmí oženit se dvěma (respektive i více) sestrami.
Toto pravidlo vychází ze zákazu vztahu s dcerou otcovy jiné ženy, tj. s nevlastní sestrou, jak je psáno: Neodkryješ nahotu dcery ženy svého otce, zplozenou tvým otcem, je to tvá sestra, neodkryješ její nahotu. (3M 18:11)
Nevlastní sestra a její matka tvoří pár blízkých příbuzných.
Pár blízkých příbuzných tvoří i muž se svým otcem.
Jakmile se otec ožení s nevlastní matkou, stává se dcera nevlastní matky pro otcova syna zakázanou.