V širším slova smyslu lze rituálně nečisté předměty a osoby rozdělit do dvou skupin, a to I) na טָמֵא, tj. na předměty a osoby, které jsou rituálně nečisté, ale svou rituální nečistotu nepřenáší na jiné předměty a osoby, a II) na מְטָמֵא, tj. na předměty a osoby, které jsou rituálně nečisté a zároveň svou rituální nečistotu přenáší na jiné předměty a osoby.
Příkladem rituálně nečisté osoby prvního typu, tj. טָמֵא je muž, který měl noční výron semene.
Tento muž je sice rituálně nečistý, svou rituální nečistotu ale nepřenáší na předměty a osoby, kterých se dotkne. 
Příkladem rituálně nečisté osoby druhého typu, tj. מְטָמֵא je נִדָּה, tj. menstruující žena, neboť ta svou rituální nečistotu dotykem přenáší na jiné předměty a osoby.
Učenci často jako מְטָמֵא označují předměty a osoby, které přenáší svou rituální nečistotu, a to proto, aby je odlišili od předmětů a osob, které rituální nečistotu nepřenáší.
Tóra ale používá pro označení obou skupin výraz טָמֵא.
Proto je nezbytné každý zákon týkající se rituální nečistoty důkladně analyzovat a identifikovat, zda se jedná o rituální nečistotu přenosnou nebo nepřenosnou.