Většina učenců zastává názor, že כֹּהֵן kóhén musí být schopen svůj původ doložit rodokmenem.
Svůj názor opírají o skutečnost, že některé kněžské rodiny nebyly schopny doložit svůj původ rodokmenem, a proto byly shledány jako ke kněžství nezpůsobilé, jak je psáno: Ti hledali ve veřejných záznamech svůj rodokmen, ale nenašli ho, proto byli vyloučeni z kněžství jako nezpůsobilí. (Ezdráš 2:62)

Část učenců, mezi nimi například rav Jefet ben Eli ha-Levi al Basrí a rav Elijahu ben Moše Bašjači, ale zastávala názor, že za určitých okolností není nutné doložit kněžský původ rodokmenem.
Svůj názor opírají o skutečnost, že kněžím, kteří byli vyloučeni z kněžství jako nezpůsobilí bylo pouze zakázáno jíst ze svatosvatých kněžských přídělů (Ezdráš 2:63); znamená to, že nesměli jíst nejsvětější קֹּדֶשׁ הַקֳּדָשִׁים kněžské příděly, mohli ale i nadále jíst svaté קֹדֶשׁ kněžské příděly. *
To znamená, že alespoň v některých případech není nezbytné, aby כֹּהֵן kóhén dokazoval svůj původ rodokmenem. 
Kromě toho Písmo svaté zmiňuje ve verši Ezdráš 2:61 genealogii kněží, kteří byli vyloučeni z kněžství jako nezpůsobilí což naznačuje, že v některých případech je dostačující, že se o někom ví, že je כֹּהֵן kóhén.
Rav Jefet ben Eli ha-Levi al Basrí se domníval, že je v určitých případech přípustné nahradit rodokmen obecně přijímanou ústní genealogickou tradicí.
Například k získání dědictví není potřeba doložit rodokmen.
Ani v případě Svátku stánků nikdo nepředkládá rodokmen, aby doložil, že je אֶזְרָח ezrách rodilí Izraelita, respektive že všichni jeho předci byli rodilí Izraelité.

* Tóra chápe výraz קֹדֶשׁ svatý (3M 22:10) a קֹּדֶשׁ הַקֳּדָשִׁים nejsvětější (3M 6:22) jako dva odlišné typy kněžských přídělů. Svatý kněžský příděl smí jíst i otrok vlastněný knězem nebo jeho neprovdaná dcera, nejsvětější kněžský příděl však jíst nesmí.

** Všichni rodilí Izraelité כָּל-הָאֶזְרָח budou bydlet ve stáncích. (3M 23:42)