V době existence Chrámu mohli Izraelité darovat Bohu dobytek, stavbu nebo polnost.
Bohu bylo možné symbolicky darovat i osobu, a to formou vyplacení Tórou stanovené ceny.
Vyplacená částka byla stanovena s ohledem na pohlaví a věk, tzn. částka se lišila podle toho, jestli se jednalo o chlapce, muže, ženu nebo dívku.
Podrobnosti lze najít ve dvacáté sedmé kapitole Třetí knihy Mojžíšovy.

V této části se budeme věnovat zákonům, které se týkají kohaním כֹּהֲנִים‎, a to navzdory skutečnosti, že o tomto tématu v knize אדרת אליהו Plášť Elijášův pojednává část věnovaná modlitbě.
Je tomu tak proto, že se domnívám, že je vhodné spojit téma zákonů týkajících se kohaním כֹּהֲנִים‎ a téma zákonů zabývajících se Chrámem do jedné části.

V třinácté sekci se budeme věnovat následujícím tématům:

1) Tři typy darů zasvěcených Bohu
2) Dary zasvěcené Bohu v současné době
3) Kněžský rodokmen
4) Znesvěcení kněze

Izrael je povinen projevovat כֹּהֲנִים kněžím úctu a respekt všemi možnými způsoby, například vyvoláním k Tóře nebo žádostí o (svědecký) podpis smlouvy, nebo žádostí o požehnání anebo žádostí o výklad Tóry … pokud ale nějaký kněz כֹּהֵן nemá znalosti Tóry, Izrael není povinen tohoto kněze ctít. תפילה  ענין אדרת אליהו