Jdi na obsah Jdi na menu
 


§ 17.6.3 Blízký příbuzný - Tórou rozšířená definice

Jak již bylo zmíněno, učenci zastávali názor, že Tórou rozšířená definice slova שְׁאֵר zahrnuje všechny zakázané vztahy odvozené metodami logického odvozování הֶקֵּשׁ.
To se může na první pohled jevit jako problematické, protože pomocí metod logického odvozování
הֶקֵּשׁ nelze význam výrazu definovaného Tórou rozšiřovat.
Učenci ale tvrdí, že se v tomto případě nejedná o rozšíření významu Tórou definovaného výrazu
שְׁאֵר pomocí metod logického odvozování הֶקֵּשׁ, ale o rozšíření obecného významu slova שְׁאֵר pomocí metod logického odvozování הֶקֵּשׁ
Učenci totiž zastávali názor, že pokud kontext naznačuje širší význam nějakého Tórou (nově) definovaného výrazu, lze význam obecného výrazu rozšířit, tj. lze širší význam definovat pomocí metod logického odvozování
הֶקֵּשׁ.   
Například Tórou definovaný výraz Šabat je použit k definici roku odpočnutí, jak je psáno: Sedmého roku však ať má země
שַׁבַּת שַׁבָּתוֹן Šabat slavnostního odpočinutí. (3M 25:4)
Z kontextu je zřejmé, že se nejedná o běžnou definici slova
שַׁבָּת Šabat, tj. o Tórou definovaný význam slova
שַׁבָּת, tj. o sedmý den v týdnu.
Je tedy zřejmé, že Tóra očekává že význam odvodíme na základě kontextu a znalosti významu obecného výrazu
שָׁבַת
To samé platí v případě slova
שְׁאֵר.
Kontext slovního spojení Nikdo se nepřiblíží k nikomu ze svých blízkých příbuzných
שְׁאֵר בְּשָׂרוֹ brání tomu, aby bylo slovo
שְׁאֵר chápáno v obecném slova smyslu, to znamená, že je potřeba slovo definovat na základě kontextu a znalosti významu obecného výrazu שְׁאֵר.

 

Komentář k § 17.6.3

 

Argument talmudistických rabínů, že יוֹם טוֹב lze označovat jako שַׁבָּת

 

Rabíni talmudistů při diskuzích, které vedli s karaimy o stanovení počátku חַג הַסֻּכּוֹת Svátku stánků, tvrdili, že pokud je možné jako Šabat označovat שְׁמִטָּה rok odpočinutí, tím spíše je možné jako Šabat označovat יוֹם טוֹב.
Kniha
אדרת אליהו Plášť Elijášův ale toto tvrzení talmudistů odmítá, neboť Šabat je výrazem definovaným Tórou, a proto nelze jeho Tórou definovaný význam rozšiřovat.
Rabíni talmudistů jsou přesvědčeni, že se
יוֹם טוֹב Šabatu podobá mnohem než rok odpočinutí, a proto by měl být jako Šabat označován i יוֹם טוֹב
Jejich argumentace vychází ze srovnání tří výrazů definovaných Tórou, a to výrazu
שְׁמִטָּה, výrazu
יוֹם טוֹב, který je v Tóře označován jako שַׁבָּתוֹן a výrazu שַׁבָּת.
Rabíni talmudistů v tomto případě použili při rozšiřování významu Tórou definovaného výrazu metodu logického odvozování známou jako
קַל וָחוֹמֶר tj. tím spíš nebo a fortiori, tj. pokud může být jako Šabat označován rok odpočinutí, tím spíše tak musí být označován
יוֹם טוֹב.
Karaimové naopak zastávají názor, že je z kontextu jasné, že rok odpočinutí není Tórou definovaný Šabat, tj. sedmý den týdne, ale výraz odvozený z obecných termínů
שָׁבַת a לִשְׁבּוֹת.   

 

Rozšíření významu výrazů definovaných Tórou pomocí metod logického odvozování הֶקֵּשׁ

 

Kniha אדרת אליהו Plášť Elijášův nás informuje, že význam výrazu definovaného Tórou lze rozšířit pouze v případě, že toto rozšíření vyplývá z rozšíření významu obecného výrazu (ze kterého je výraz definovaný Tórou slovotvorně případně gramaticky odvozen), pomocí metod logického odvozování הֶקֵּשׁ

 

Nedostatek důkazů podporujících tvrzení knihy אדרת אליהו Plášť Elijášův

 

Domnívám se, že kniha אדרת אליהו Plášť Elijášův nepředkládá dostatek důkazů podporujících tvrzení, že lze význam výrazu definovaného Tórou lze rozšířit pouze v případě, že toto rozšíření vyplývá z rozšíření významu obecného výrazu (ze kterého je výraz definovaný Tórou slovotvorně případně gramaticky odvozen), pomocí metod logického odvozování הֶקֵּשׁ.
Jediným důkazem, který byl předložen, je výše uvedené použití Tórou definovaného výrazu Šabat jako označení roku odpočinutí. 
Kniha
אדרת אליהו Plášť Elijášův tvrdí, že význam obecného výrazu שְׁאֵר byl rozšířen obdobným způsobem jako obecné výrazy שָׁבַת a לִשְׁבּוֹת
Podle mého názoru se ale tyto dva případy vzájemně liší.
Tóra sice užívá výraz Šabat proto, že odkazuje na obecné výrazy
שָׁבַת a לִשְׁבּוֹת
, tyto obecné výrazy ale nejsou pro definici roku odpočinutí podstatné.
Ze skutečnosti, že se rok odpočinutí označuje i jako Šabat nevyplývají žádné přímé povinnosti. 
Zákaz obdělávání půdy totiž nevyplývá z názvu, ale z přímo textu.

To znamená, že na rozdíl od výrazu rok odpočinutí, který je definován přímo textem, je Tórou definovaný význam výrazu blízký příbuzný rozšířen pomocí logického odvození významu obecného výrazu. 
Výraz
שְׁאֵר je tedy jediným výrazem definovaným Tórou, jehož význam je rozšířen pomocí rozšíření významu obecného výrazu metodou logického odvozování הֶקֵּשׁ

 

Alternativní teorie 

 

Tato alternativní teorie, podle mého názoru podporuje možnost využití metod logického odvozování הֶקֵּשׁ pro rozšiřování významu výrazů definovaných Tórou.
Význam výrazů definovaných Tórou je definován verši, které obsahují jejich definici, případně lze jejich význam z těchto veršů logicky odvodit. 
Metody logického odvozování
הֶקֵּשׁ jsou využívány k jednoznačnému vymezení významu textu.
Zastávám názor, že pokud je význam Tórou definovaného výrazu definován textem, je součástí definice i z tohoto textu logicky vyplývající význam.

Význam Tórou definovaného výrazu lze metodami logického odvozování
הֶקֵּשׁ odvodit pouze z textu, který obsahuje definici Tórou definovaného výrazu, z jiného verše význam odvozovat nelze.
Nyní se podívejme na několik příkladů užití alternativní teorie.
Alternativní teorie vylučuje, aby byl metodami logického odvozování
הֶקֵּשׁ
definován יוֹם טוֹב jako Šabat, a to proto, že Tórou definovaný výraz Šabat je definován jinými verši.
Pomocí metod logického odvozování
הֶקֵּשׁ lze pouze odvodit určitou podobnost mezi koncepcí Šabatu a יוֹם טוֹב
Jinými slovy, exegeta nemá k dispozici žádný verš definující Šabat, který by zároveň zahrnoval i pojem
יוֹם טוֹב.
Naproti tomu verše, které exegetovi umožnují použít metody logického odvozování
הֶקֵּשׁ
k rozšíření definice Tórou definovaného výrazu שְׁאֵר existují.
Příkladem může být verš, který zakazuje muži pohlavní styk se svou tetou, z tohoto verše vyplývá, že ani žena nesmí mít pohlavní styk se svým strýcem.

Alternativní teorie sice zakazuje použití metod logického odvozování
הֶקֵּשׁ k odvození významu Tórou definovaných výrazů z veršů, které tyto výrazy přímo nedefinují, metody logického odvozování הֶקֵּשׁ lze ale využít k rozšíření osobní, věcné, časové, prostorové či jiné působnosti zákona vztahujícího se k výrazu definovaného Tórou.
Můžeme například dojít k závěru, že pokud je hrdelním zločinem pohlavní styk s manželkou svého otce, jak je psáno: Kdo by spal s ženou svého otce, odkryl nahotu svého otce. Oba musejí zemřít, jejich krev padni na ně. (3M 20:11), je hrdelním zločinem i pohlavní styk s ženou jakéhokoli blízkého příbuzného
שְׁאֵר.
Význam výrazu
שְׁאֵר není Tórou nově definován, proto je potřeba zákony týkající se blízkých příbuzných odvozovat pomocí metod logického odvozování הֶקֵּשׁ.

 

Zdvojené použití metod logického odvozování

 

Rav Josef ben Avraham ha-Kohen ha-roe zastával názor, že případě zákonů krvesmilstva nelze použít zdvojené odvození, tj. metodami logického odvozování הֶקֵּשׁ nelze odvodit zákon ze zákona odvozeného metodami logického odvozování הֶקֵּשׁ.
Pravidlo rava Josefa ben Avraham ha-Kohen ha-roe je v rozporu s názorem učenců, kteří tvrdili, že lze (osobní) působnost zákonů týkajících se krvesmilstva řetězit. 
Výše uvedené pravidlo bylo důvodem, proč v některých případech rav Jehošua ben Jehudah známý též jako Abú al Farag Furkan ibn Asad nesouhlasil s názory rava Josefa ben Avraham ha-Kohen ha-roe.
Z dostupných zdrojů není jasné, proč metodu zdvojeného odvození nelze použít.