Kněz כֹּהֵן s tělesnou vadou מוּם je považován za znesvěceného, tj. za nezpůsobilého sloužit v Chrámu, jak je psáno: Mluv k Áronovi: Žádný tvůj potomek v budoucích pokoleních, který by měl tělesnou vadu, nesmí přistoupit, aby přinesl pokrm svého Boha. Nepřistoupí nikdo s tělesnou vadou: nikdo slepý či chromý, zohyzděný či znetvořený, se zmrzačenou nohou či rukou, hrbatý či zakrnělý, s oční vadou, se svrabem či lišejem, ani kleštěnec. Nikdo ze semene kněze Árona, kdo by měl tělesnou vadu, se nepřiblíží, aby přinesl ohnivé oběti יהוה. Má vadu, a tak se nepřiblíží, aby přinesl pokrm svého Boha. Smí ovšem jíst z pokrmu svého Boha, a to ze svatosvatých i svatých darů. Kvůli své vadě však nesmí vcházet za oponu ani se přiblížit k oltáři, jinak by znesvětil mou svatyni. Vždyť já jsem יהוה, jejich Posvětitel. (3M 21:17-23)
Každou z tělesných vad znesvěcujících kněze uvedených ve verších 3M 21:17-23, popisuje kniha אדרת אליהו Plášť Elijášův samostatně a podrobně.
Učenci metodou logického odvozování odvodili další tři tělesné vady, které činí kněze nezpůsobilým sloužit v Chrámu.
Tóra ponechává prostor pro odvození dalších tělesných vad znesvěcujících kněze, neboť kromě konkrétních tělesných vad zmiňuje i tělesné vady obecně: Žádný tvůj potomek v budoucích pokoleních, který by měl tělesnou vadu, nesmí přistoupit, aby přinesl pokrm svého Boha. (3M 21:17)
Podle učenců je nezpůsobilým ke službě v Chrámu němý kněz, a to proto, že se nemůže modlit za toho, v jehož jméně přináší oběť.
Nezpůsobilým ke službě v Chrámu je i neslyšící kněz, a to proto, že neslyší slova toho, v jehož jméně přináší oběť.
Podle učenců by v Chrámu neměl soužit ani nedoslýchavý kněz, a to proto že kněz, který předkládá oběť za hřích nesmí zvyšovat hlas, aby jeho vyhlášení hříchu neslyšela jiná osoba.
A nakonec, nezpůsobilým ke službě v Chrámu je i kněz s vadou řeči, protože kněz musí být schopen pronášet modlitby za toho kdo obětuje srozumitelně.