Jdi na obsah Jdi na menu
 


§ 10.3 Zákaz přidávat k Tóře a ubírat z Tóry

Je zakázáno k Tóře cokoli přidávat nebo z Tóry cokoli ubírat: Pečlivě dodržujte vše, co vám přikazuji, nic k tomu nepřidávejte ani z toho neubírejte. (5M 13:1)  
Je nám zakázáno dbát slov proroka, který se pokouší k Tóře něco přidat nebo z ní něco ubrat, i kdyby tento prorok konal zázraky. *
Nařízení dbát slov proroků z Lidu Izraele (5M 18:15) se vztahuje pouze na ty proroky, kteří povzbuzují lid k dodržování Tóry, a kteří vysvětlují její význam.
Toto tvrzení se opírá i o skutečnost, že slova žádného z proroků, kteří jsou zmíněni v Písmu svatém, neodporují slovům Tóry.
Dokonce i Malachiáš, poslední z proroků, kladl lidu Izraele na srdce: Pamatujte na Zákon mého služebníka Mojžíše, na pravidla a ustanovení, jež jsem mu svěřil na Chorébu pro celý Izrael. (Malachiáš 3:22)

* Toto tvrzení se opírá o verše, které následují po tomto přikázání, tj. Ve tvém středu by se mohl objevit prorok nebo vykladač snů a nabízet ti nějaké znamení či div se slovy: Pojďme následovat cizí bohy (které jsi nepoznal) a sloužit jim! Tehdy, i kdyby se stalo to znamení či div, o kterém ti říkal, neposlouchej jeho řeči. To vás יהוה, váš Bůh, zkouší, aby se poznalo, zda milujete יהוה, svého Boha, celým srdcem a celou duší. יהוה, svého Boha, následujte, jeho ctěte, jeho přikázání zachovávejte, jeho poslouchejte, jemu služte a k němu se přimkněte. Takový prorok nebo vykladač snů ať je popraven, neboť nabádal k odpadnutí od יהוה, vašeho Boha, který vás vyvedl z Egypta a vykoupil vás z domu otroctví. Odstraň ze svého středu zlo, vždyť tě ten bludař chtěl strhnout z cesty, po níž ti přikázal jít יהוה, tvůj Bůh! (5M 13:2-6) Kniha אדרת אליהו Plášť Elijášův nicméně tyto verše přímo necituje, proto je uvádím pouze jako komentář.   

Stejně jako prorokům je i učencům zakázáno k Tóře přidávat a z Tóry ubírat.
Prorokům i učencům je ale povoleno Tóru vykládat a vysvětlovat.
Pokud někdo smysluplně a věrohodně vykládá a vysvětluje smysl Písma svatého, nejedná se o přidávání k Tóře.  
Pokud někdo smysluplně a věrohodně prokáže, opíraje se o text Písma svatého, že je nějaké jednání přípustné, nejedná se o ubírání z Tóry.
V případě, že to vyžaduje povaha psaného biblického textu, je přípustné i využití logického odvozování
הֶקֵּשׁ Hekkéš. (viz § 10.2.2) 
Přípustné je i z generace na generaci předávaná tradice 
הירושה סבל Sével ha-jeruššáh (jho dědictví), protože má základ v Písmu svatém.

Zákaz pozměňovat Tóru je mimo jiné i zákazem falešných proroctví. 
Porušením zákazu pozměňovat Tóru jsou všichni ti, kdo tvrdí, že mluví jménem Boha, aniž by k nim nebo k těm na koho se odvolávají Bůh promluvil, neboť je psáno: Proroci se to pak snaží zabílit omítkou falešných vidění a lživým věštěním. Říkají: Tak praví Panovník
יהוה, יהוה ale nemluvil! (Ezechiel 22:28)
Porušením zákazu pozměňovat Tóru je tzv. ústní Tóra talmudistů, neboť tvrdí, že je Slovem Božím vyřčeným na Sinaji, které nebylo zaznamenáno v psané Tóře. 
Jinými slovy rabíni talmudistů tvrdí, že Bůh řekl něco, co ve skutečnosti nikdy neřekl.
Tato skutečnost je nejpatrnější v rabínských přikázáních označovaných jako Halácháh leMošeh miSínaj 
הלכה למשה מסיני.
Rabíni talmudistů tvrdí, že tato přikázání byla dána Mojžíšovi, ale zároveň tvrdí, že nevychází z Písma svatého.

 

Komentář k § 10.3

Podle knihy אדרת אליהו Plášť Elijášův jsou porušením zákazu pozměňovat Tóru pouze ty výroky, které k slovům Božím něco přidávají.
Jedním z příkladů porušení tohoto zákazu je tzv. ústní Tóra, která přidává člověkem vytvořená nařízení k slovům Božím vyřčeným na Sinaji a zaznamenaným v psané Tóře.
Kniha
אדרת אליהו Plášť Elijášův ale s tímto zákazem nespojuje všechny člověkem vytvořené zákony.
Například rabínské nařízení o rituální omytí rukou před jídlem, je příkazem člověkem vytvořeného zákona.
Dokonce ani rabíni talmudistů netvrdí, že toto nařízení bylo vydáno Lidu Izraele Bohem.
Jedná se čistě o rabínské nařízení.
Protože rabíni talmudistů netvrdí, že jedná o Boží nařízení, nejedná se podle knihy
אדרת אליהו Plášť Elijášův o nepřípustný dodatek k Tóře.
Rav Elijahu ben Moše Bašjači nicméně zakazuje tradiční talmudistické požehnání doprovázející tuto praktiku, protože obsahuje nepravdivé tvrzení: … a nám nařídil umývání rukou. ** 

** Talmudisté sice připouští, že nařízení o rituální omytí rukou před jídlem je rabínským předpisem, zároveň ale věří, že Bůh přikázal následovat rabíny, čímž ospravedlňují tvrzení … a nám nařídil umývání rukou obsažené v požehnání. To znamená, že tvrdí, že se jedná o nařízení, které Bůh nařídil nepřímo.