Seznam zakázaných vztahů obsažený v kapitole 3M 18 začíná výrokem: Nikdo se nepřiblíží k nikomu ze svých blízkých příbuzných שְׁאֵר בְּשָׂרוֹ, aby odkryl jejich nahotu. (3M 18:6)
Hebrejský výraz שְׁאֵר se dá volně přeložit jako příbuzný.
Slovo שְׁאֵר je jak běžný výraz, tak výraz definovaný Tórou. (viz. § 3.1) 
Jinými slovy mělo slovo שְׁאֵר obecně známou definici již před darováním Tóry a jeho definice byla Tórou rozšířena.
Obecná definice slova שְׁאֵר zahrnuje nejbližší příbuzné, tj. rodiče, plnorodé sourozence, polorodé sourozence a děti.
V kapitole 3M 18 je definice obecného výrazu rozšířena, obecný výraz se stává výrazem definovaným Tórou, rozšířená definice výrazu שְׁאֵר zahrnuje každého příbuzného, s nímž je pohlavní styk považován za incestní.  
Učenci tuto definici odvodili právě z výše uvedeného verše: Nikdo se nepřiblíží k nikomu ze svých blízkých příbuzných שְׁאֵר בְּשָׂרוֹ, aby odkryl jejich nahotu. (3M 18:6)
Podle učenců tato rozšířená definice výrazu שְׁאֵר zahrnuje každého příbuzného, s nímž následující verše zakazují pohlavní styk, a to jak přímo, tak nepřímo (zákaz je odvozen pomocí metod logického odvozování). 

Komentář k § 17.6.1

Třetí definice hebrejského výrazu שְׁאֵר

Podle učenců zahrnuje obecná definice hebrejského výrazu שְׁאֵר rodiče, plnorodé sourozence, polorodé sourozence a děti. 
Výraz definovaný Tórou zahrnuje všechny příbuzné, s nímž je pohlavní styk považován za incestní.
Existuje ale ještě třetí definice hebrejského výrazu שְׁאֵר, ta zahrnuje jakéhokoli příbuzného.
Podle této definice lze hebrejské slovo שְׁאֵר přeložit v obecném slova smyslu jako příbuzný.   
Jako příklad může sloužit verš: A kdyby ani jeho otec neměl bratry, dáte jeho dědictví nejbližšímu příbuznému לִשְׁאֵרוֹ הַקָּרֹב z jeho rodiny a ten ho dostane do vlastnictví. (4M 27:11)
Kniha גַּן עֵדֶן vysvětluje, že se jedná o rozšíření obecné definice. *
Definice obecných výrazů jsou často neformálně rozšiřovány tak, aby jejich význam přesahoval původní rámec.
Bez ohledu na to, jak učenci definici obecného výrazu שְׁאֵר rozšířili, stále platí, že hebrejský výraz שְׁאֵר lze překládat jako příbuzný v obecném slova smyslu pouze v některých případech. 
Například (pokrevně spřízněná) teta je označována jako otcova blízká příbuzná שְׁאֵר אָבִיךָ nebo matčina blízká příbuzná שְׁאֵר אִמְּךָ, ne jako blízká příbuzná dané osoby, neboť je psáno: Neodkryješ nahotu sestry svého otce. Je to blízká příbuzná tvého otce שְׁאֵר אָבִיךָ. Neodkryješ nahotu sestry své matky. Je to blízká příbuzná tvé matky שְׁאֵר אִמְּךָ. (3M 18:12-13)

* ירושה דיני ירושה ﬠנין גַּן עֵדֶן Kapitola 5

Odvození obecného významu slova שְׁאֵר

Jak dospěli učenci k závěru, že slovo שְׁאֵר zahrnuje v obecném slova smyslu pouze nejbližší příbuzné, tj. rodiče, plnorodé sourozence, polorodé sourozence a děti?
Odpověď zní, opírali se o jazykovou tradici.
Jazyková tradice je nejzákladnější metodou definování obecných pojmů; člověk se učí smyslu Tóry prostřednictvím znalosti hebrejštiny, nikoli hebrejštině prostřednictvím znalosti Tóry. (viz Komentář k § 2.1)
Nicméně obecnou definici slova שְׁאֵר můžeme podpořit tak, že ukážeme její soulad s užitím slova שְׁאֵר v Tóře.
Nejnázornějším příkladem je užití slova שְׁאֵר ve verši: Neodkryješ nahotu sestry svého otce. Je to blízká příbuzná tvého otce שְׁאֵר אָבִיךָ (3M 18:12)
Z verše vyplývá, že otcova sestra je otcova blízká příbuzná שְׁאֵר אָבִיךָ, je tedy zřejmé, že slovo שְׁאֵר zahrnuje sourozence. 
To potvrzuje i užití slova שְׁאֵר ve verši: Neodkryješ nahotu sestry své matky. Je to blízká příbuzná tvé matky שְׁאֵר אִמְּךָ (3M 18:13)
Je velmi nepravděpodobné, aby slovo שְׁאֵר zahrnovalo sourozence, ale ne rodiče a děti.
Jak již bylo zmíněno, slovo שְׁאֵר je volně překládáno jako příbuzný.
Proto je logické, že slovo שְׁאֵר zahrnuje i rodiče a děti, kteří jsou spolu se sourozenci nejbližšími příbuznými. *

* Předpoklad, že je za nejbližší příbuzenský vztah považován vztah rodič-dítě vychází ze zákonů týkajících se Velekněze כֹּהֵן גָּדוֹל. Tóra zakazuje, aby se Velekněz rituálně znečistil kontaktem s mrtvým tělem, zdůrazněn je především kontakt s mrtvým otcem a/nebo matkou, jak je psáno: Nepřijde k žádnému mrtvému, nesmí se poskvrnit ani kvůli otci nebo matce. (3M 21:11)

Tóra podporuje i tvrzení učenců, že slovo שְׁאֵר zahrnuje i polorodé sourozence.
Jak již bylo zmíněno, slovo שְׁאֵר zahrnuje sourozence, tj. i sestry.
Z kontextu Tóry ale vyplývá, že slovo sestra אָחוֹת zahrnuje jak plnorodé sestry, tak sestry polorodé.
Důkazem je verš: Neodkryješ nahotu žádné své sestry, dcery svého otce nebo své matky, ať zplozené v manželství nebo mimo (3M 18:9)
Z výše uvedeného verše vyplývá, že slovo שְׁאֵר zahrnuje jak plnorodé sestry, tak sestry polorodé.