Hebrejský výraz צָרַעַת označuje patologické změny na lidské pokožce, oděvu, kožených předmětech či stěnách příbytků.
Neboť je psáno: Když někdo bude mít na kůži otok, vyrážku nebo světlou skvrnu jevící se jako rána malomocenství, ať je přiveden ke knězi Áronovi nebo k jednomu z jeho synů, kněží. Kněz pak ránu na kůži prohlédne: Pokud ochlupení na ráně zbělelo a rána je napohled hlubší než okolní kůže, je to rána malomocenství. Po prohlídce jej kněz prohlásí za nečistého. (3M 13:2-3)
A také: Až vejdete do kanaánské země, kterou vám dávám do vlastnictví, a já na některý dům v té zemi dopustím ránu malomocenství … (3M 14:34)
A dále pak: Toto je zákon o ráně malomocenství na vlněném či lněném oděvu, na tkanině i jakémkoli koženém předmětu. Podle něj to bude prohlášeno za čisté, nebo nečisté. (3M 13:59)
Tóra velmi podrobně vysvětluje, které patologické změny na lidské pokožce je možné označit jako צָרַעַת.
Rozpoznáváním patologických změn na lidské pokožce, oděvu, kožených předmětech či stěnách příbytků byli pověřeni kněží כֹּהֲנִים. 
Kněží kromě diagnostiky patologických změn rozhodovali i o konci rituální nečistoty, kterou patologické změny způsobily. 
Na rozdíl od jiných typů rituálních nečistot se v případě rituální nečistoty způsobené patologickou změnou mohla osoba stát rituálně nečistou pouze na základě diagnózy a prohlášení kněze.
Jinými slovy, člověk nebyl rituálně nečistým, dokud ho rituálně nečistým neprohlásil kněz, jak je psáno: Kněz ho prohlédne: Šíří-li se vyrážka po kůži, kněz jej prohlásí za nečistého, je to צָרַעַת malomocenství. (3M 13:8)  
Stejně tak není člověk rituálně čistý, dokud za něj kněz nevykoná očistný rituál popsaný ve verších 3M14:1-32.  
V současné době nemáme kněží, kteří by mohli doložit písemné rodokmeny *, proto se zákony rituální nečistoty způsobené patologickými změnami nevymáhají.

* Rav Elijahu ben Moše Bašjači očividně považoval doložení původu věrohodným písemným rodokmenem za nezbytnost, vycházel s největší pravděpodobností z veršů: Snažili se najít svůj rodokmen, ale marně, a tak byli z kněžství odsvěceni. (Ezdráš 2:62) a Snažili se najít svůj rodokmen, ale marně, a tak byli z kněžství odsvěceni. (Nehemiáš 7:64) 

Komentář k § 16.17

Jak kniha אדרת אליהו, tak kniha גן עדן zastávají názor, že vydávat rozhodnutí týkající se patologických změn na lidské pokožce, oděvech, kožených předmětech či stěnách příbytků mohou jen kněží כֹּהֲנִים, kteří mohou doložit svůj původ rodokmenem v písemné formě.
Kniha אדרת אליהו pouze konstatuje, že se z výše uvedeného důvodu zákony rituální nečistoty způsobené patologickými změnami nevymáhají a neřeší co by stalo, kdyby se ve vyhnanství objevil kněz, který by svůj původ rodokmenem v písemné formě doložil.
Kniha גן עדן ale zastává názor, že v případě, že by se ve vyhnanství objevil kněz, který by svůj původ rodokmenem v písemné formě doložil, bylo by nezbytné začít zákony týkající se rituální nečistoty způsobené patologickými změnami vymáhat: Kdyby se ale stalo, že by se v dnešní době našel kněz s rodokmenem, měl by je (tento kněz začít) prohlašovat (lidi znečištěné rituální nečistotou způsobenou patologickými změnami) za rituálně nečisté a rituálně je očišťovat. גן עדן kapitola 119a
Za pozornost stojí skutečnost, že třeba rav Mordechaj ben Nisan (18. století, Polsko) nezbytnost doložení původu kněze nevyžaduje: Naši učenci nás zavazují, aby se o to (tj. o rituální nečistoty způsobené patologickými změnami) staral kněz, který se v problematice vyzná. Talmudisté s tím (tj. s vymáháním zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami) ve vyhnanství zcela skoncovali. סֵֽפֶר לְבוּשׁ מַלְכוּת

Vzhledem k tomu, že rav Mordechaj ben Nisan konfrontuje svůj karaimský pohled na věc s pohledem talmudistů, kteří (s vymáháním zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami) ve vyhnanství zcela skoncovali, je možné, že jeho komunita dodržování zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami vymáhala.
Slova rava Mordechaje ben Nisan lze vysvětli čtyřmi způsoby:

1) Komunita rava Mordechaje ben Nisan dodržování zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami vymáhala a zároveň nepovažovala za nezbytné doložit původ kněží כֹּהֲנִים rodokmenem.

2) Komunita rava Mordechaje ben Nisan dodržování zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami vymáhala a zároveň měla k dispozici kněží כֹּהֲנִים, kteří mohli svůj původ doložit rodokmenem.

3) Komunita rava Mordechaje ben Nisan dodržování zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami nevymáhala, rav Mordechaj ben Nisan pouze na rozdíl od talmudistů připouštěl možnost dodržování zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami ve vyhnanství vymáhat.
Tento výklad slov rava Mordechaje ben Nisan má jedno slabé místo, a to, že výklady talmudistů týkající se dodržování zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami jsou velmi různorodé.
Zatímco někteří rabíni talmudistů tvrdí, že zákony rituální nečistoty způsobené patologickými změnami dodržovat ve vyhnanství v žádném případě nelze, jiní tuto možnost připouští v případě, že by se našel vhodný kněz. 
Aby byl třetí výklad slov rava Mordechaje ben Nisan jednoznačný, museli bychom vědět, který konkrétní talmudistický názor rav Mordechaj ben Nisan konfrontoval.

4) Komunita rava Mordechaje ben Nisan dodržování zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami nevymáhala a vymáhání dodržování zákonů rituální nečistoty způsobené patologickými změnami nebylo součástí běžné praxe, jednoduše proto, že se tyto patologické změny vyskytovaly v komunitě jen velmi vzácně nebo jim členové komunity nevěnovali dostatečnou pozornost. 

 
Slova rava Mordechaje ben Nisan jsou zajímavá zejména z toho důvodu, že mohou znamenat, že kněží כֹּהֲנִים v některých karaimských komunitách dodržovali své starobylé, Tórou stanovené povinnosti.