Rituální porážku vykonává rituální řezník שׁוֹחֵט. 
Učenci se shodují, že se rituálním řezníkem může stát muž, neshodnou se ale v otázce, zda může zvířata rituálně porážet i žena.
Část učenců zastává názor, že žena porážet zvířata může, a to proto, že král Saul konzumoval maso ze zvířete poraženého ženou, jak je psáno: Žena rychle porazila vykrmené tele, které měla doma, vzala mouku, zadělala a napekla z ní nekvašené chleby. Potom to nabídla Saulovi a jeho služebníkům. Pojedli, vstali, a ještě té noci odešli. (1. Samuelova 28:24-25)
Ostatní učenci ale namítají, že žena mohla na porážku pouze dohlížet, tj. že přikázala nějakému muži, aby zvíře porazil.
Saulova žena zvíře neporazila sama, podobně jako si nejvyšší správce Egypta Josef zcela určitě sám nezapřahal koně do vozu, jak je psáno: Josef zapřáhl do svého vozu a vyrazil do Gošenu vstříc svému otci Izraelovi. (1M 46:29) 

Většina učenců zastává názor, že by zvířata měli porážet muži, neboť je psáno: Pokud by nějaký muž z domu Izraele zabil kus hovězího dobytka, ovci nebo kozu v táboře nebo venku za táborem (3M 17:3), respektive že by zvíře měla žena rituálně porážet pouze v případě, že není k dispozici muž, který by byl způsobilí zvíře rituálně porazit.

Kromě toho, zda může zvířata rituálně porážet žena, diskutovali učenci i několik dalších důležitých kritérií týkajících se rituálního řezníka, obecně se ale shodli, na následujících kritériích:
1) Rituální porážku שְׁחִיטָה smí vykonat pouze duševně zdravá osoba, jejíž vnímání a myšlení není ve chvíli porážky ničím omezeno; například intoxikací alkoholem nebo jinou psychoaktivní látkou.
2) Rituální řezník שׁוֹחֵט musí být schopen rozpoznat čtyři orgány nacházející se v oblasti krku, které musí být během rituální porážky proříznuty, to jest (pravé a levé) hrdelní žíly, (pravé a levé) krční tepny, tzv. krkavice, jícen a průdušnici. Rituální řezník שׁוֹחֵט musí být schopen tyto čtyři orgány správným způsobem proříznout.
3) Rituální řezník שׁוֹחֵט musí věřit v principy karaimské víry (viz § 10.1).
4) Rituální řezník שׁוֹחֵט si musí být vědom skutečnosti, že smyslem rituální porážky je minimalizovat bolest poráženého zvířete na maximální možnou míru. Měl by se tedy k poráženému zvířeti chovat co možná nejlaskavěji.
5) Rituální řezník שׁוֹחֵט by měl dodržovat přikázání a nebrat je na lehkou váhu, neboť je velmi pravděpodobné, že ten, kdo bere přikázání na lehkou váhu zanedbá i pravidla rituální porážky.  

Komentář k § 15.3

Jediným biblickým důkazem, který potvrzuje tvrzení, že žena nesmí porážet zvířata je verš: Pokud by nějaký muž אִישׁ z domu Izraele zabil kus hovězího dobytka, ovci nebo kozu v táboře nebo venku za táborem. (3M 17:3)
Je pravdou, že Tóra v některých případech zdůrazňuje závaznost pravidla pro muže i ženy použitím sousloví אִישׁ אוֹ אִשָּׁה muž nebo žena, jako například ve verši: Když se muž nebo žena rozhodne složit zvláštní nazírský slib ... (4M 6:2)
Výraz אִישׁ muž ale může být v hebrejštině použit i rodově neutrálním způsobem. 
Rav Nissim (Nissi) ben Noach * uvádí jako příklad verš: Řekni synům Izraele, ať pro mne vyberou sbírku. Vyberte pro mne příspěvek od každého člověka, jehož srdce bude ochotné. (2M 25:2) ve kterém je lid vyzván, aby přinesl příspěvek od každého člověka, použito je ale slovo muž אִישׁ, a verš … muži i ženy, každý, kdo u sebe měl modrou, purpurovou nebo šarlatovou látku, kment, kozí srst, červeně barvené beraní kůže či odolné usně, přinášel je … (2M 35:22), ve kterém jsou k obdobnému příspěvku vyzváni jak muži, tak ženy הָאֲנָשִׁים עַל הַנָּשִׁים.
Rav Nissim (Nissi) ben Noach na základě těchto veršů dochází k závěru, že slovo אִישׁ může být použito ve smyslu člověk, tj. jako rodově neutrální výraz.

*  Rav Nissim (Nissi) ben Noach - karaimský učenec žijící podle některých zdrojů v jedenáctém století v Persii podle jiných zdrojů karaimský učenec a současník Anana ben David ha-nasi žijící v devátém století v Basře a později v Jeruzalémě.

S názorem, že slovo אִישׁ muž lze použít ve smyslu člověk, tj. jako rodově neutrální výraz souhlasil i rav Elijahu ben Moše Bašjači.